O kapli dosud existovaly jen krátké zmínky v archivních písemných materiálech. Z těch se však nedalo vyčíst, kde přesně kaple stála, ani jak konkrétně vypadala. Na tyhle otázky budou moct archeologové brzy odpovědět.
Objevené základy kaple sv. Markéty
Na základy svaté Markéty narazili při výzkumu, který předchází plánované rekonstrukci náměstí v historickém centru města.
"Podařilo se nám odkrýt velkou část půdorysu kaple svaté Markéty. Byla to menší stavba, dlouhá 10 až 12 metrů a široká 6 až 8 metrů," popsal archeolog a vedoucí výzkumu Richard Zatloukal z Národního památkového ústavu.
"Máme také asi jednu čtvrtinu polygonálního závěru, čili lomeného oblouku, který je typický pro vrcholnou gotiku," uvedl archeolog.
Nyní se hledá důkaz, který by posunul datum vzniku Olomouce
Odborníci podobný nález tak trochu čekali. Na fakt, že pod dlažbou Dolního náměstí jsou kousek od Neptunovy kašny zbytky zdiva sakrální stavby, už dříve napověděl speciální georadarový průzkum.
Založení OlomouceZaložení města se zatím datuje do rozmezí let 1239 - 1246. Pokud odborníci skutečně najdou románskou předchůdkyni kaple sv. Markéty, data se posunou směrem do dávnější historie. |
Archeologové však stále doufají, že zjistí mnohem víc. Především hledají důkazy, že stavba z počátku 15. století měla i domnělou románskou předchůdkyni. Takový nález by znamenal, že Olomouc vznikla dřív, než se dosud soudilo.
Naději, že hypotéza o románském kostelu je správná, dávají archeologům nálezy úlomků terakoty, ozdobného zdiva typického pro románskou dobu. První fragment našli v 90. letech, nyní mají v rukou další kousek.
"Jde zřejmě o ozdobný prvek z nějaké přepážky, byla to pravděpodobně ozdoba ve zdivu," přemítá Zatloukal nad nově nalezeným úlomkem zdobeným římským motivem zvaným perlovec.
Terakotová cihla s ozdobným prvkem nalezená při průzkumu
Z prohlubně na okraji objeveného fragmentu odborník dedukuje, že terakota byla zřejmě zasazená v dřevěné konstrukci.
"Nešlapalo se po tom, není to tedy dlažba. To ukazuje na lehčí konstrukci, stavbu z hrázděného zdiva," doplňuje Zatloukal.
Půdorys kaple možná zůstane vyznačený i v nové dlažbě
Pozvolna vystupující zdivo v archeologické sondě může nyní v centru obdivovat každý kolemjdoucí. Ten, kdo to nestihne, se později bude moct projít alespoň po jejím půdorysu. Radnice zvažuje, že obrys kaple nechá vyznačit ve zrekonstruovaném dláždění.
"Jakým kamenem a jakou formou, to bude záležet na rozsahu nálezu," uvedl architekt nové podoby náměstí Pavel Pospíšil. Rekonstrukce náměstí má být hotová v roce 2013.
Dosavadní zmínky o kapli sv. MarkétyPrvní zmínka o - dnes už i fyzicky ověřené - středověké kapli sv. Markéty se v písemných pramenech objevuje v roce 1417. Zakladateli kaple byli olomoucký kramář a purkmistr Jan Grapler a farář Matlin z Řimic. Sakrální stavbou chtěl purkmistr zřejmě demonstrovat svůj ekonomický úspěch. Zbytky světle bílého zdiva, které nyní odkryli archeologové, napovídají, že řemeslníci stavěli kapli z kvalitní vápenné malty a místního kamene - kulmské droby. O tom, že stavba však nebyla dokonalá, svědčí zesílení takzvaných opěráků. To bylo potřeba zřejmě proto, že se kaple postavená na jílovité půdě rozestupovala. Zpráva z roku 1465, kdy už byl zakladatel kaple pravděpodobně mrtvý, vypovídá o tom, že sv. Markéta přešla do vlastnictví bratrstva kramářů, kteří byli vyzváni, aby se o zchátralou stavbu lépe starali. Poslední zmínka o kapli je z počátku 16. století. Olomoučané ji zbourali zřejmě proto, že nebyly peníze na údržbu, navíc v ústí mezi Dolním a Horním náměstím překážela. |
