Poslední výzkum v městské části Neředín skončil v květnu. Archeologové prozkoumali další část ze stovky metrů dlouhých příkopů, které neředínské ležení římské armády spolu s dřevěnou palisádou chránily.
"Minimálně zde sídlily stovky mužů. Pohybovali se zde v závěru válek s místními germánskými kmeny v letech 179 až 180," přibližuje archeolog Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc.
Ten s kolegy při dřívějších průzkumech vyzvedl ze země po bezmála dvou tisících letech třeba zbytky římské keramiky, klíč, železný hrot šípu, bronzovou sponu, zlomky římských cihel a také stříbrnou minci vyraženou ve francouzském Lyonu.
Stříbrná mince vyražená ve francouzském Lyonu, kterou našli archeologové při vykopávkách na místě někdejšího římského tábora v olomoucké čtvrti Neředín. foto: Archeologické centrum Olomouc
Neředínský tábor, který byl nejseverněji položeným táborem Římanů na území České republiky, byl tehdy jedním z opěrných bodů, s nímž římská říše počítala při svém definitivním obsazení našeho území a při vzniku své nové kolonie.
"Pokud by se tyto plány podařilo naplnit, vzniklo by v okolí tohoto neředínského ležení již klasické římské sídlo s kamennými stavbami," líčí Kalábek.
Mimořádnost objevu potvrdila i mezinárodní vědecká komise
Unikátnost olomouckých nálezů potvrdili i zahraniční badatelé. "Mezinárodní komise svolaná k posouzení nálezů z neředínského tábora se shodla na mimořádném středoevropském významu tohoto objevu," konstatoval v jedné z ročenek archeologického centra spolu s archeologem Filipem Šrámkem jeho ředitel Jaroslav Peška.
Právě on nyní vedení olomoucké radnice požádal, zda by mohla tyto vzácné památky na Římany z Neředína blíže představit veřejnosti. "Mám nyní spolu s panem ředitelem za úkol vymyslet, jak to všechno Olomoučanům co nejlépe odprezentovat," popsal náměstek primátora Jan Holpuch.
"Nabízí se například nějaká zvláštní výstava či upozornění na ten tábor přímo v místech, kde stál. To spektrum možností je poměrně široké, na jejich zpracování máme zhruba půl roku. Poté naše návrhy předložíme radě města," dodal Holpuch.
Jako památka na římskou armádu zůstaly přímo v podzemí Neředína především příkopy z jejich opevnění. To mělo čtvercový půdorys, na každé straně měřilo několik set metrů. Díky římským zeměměřičům jsou tyto příkopy po celé délce rovné a mají vždy stejný průřez.
Místní tábor, v němž se římští vojáci zdrželi maximálně půl roku, tak velmi pravděpodobně zabíral i několik hektarů. Germáni, kteří zde tehdy žili, nebyli podobných staveb vůbec schopni.
Archeologové se při náročném kopání vcítili do legionářů
"Jeden z těch příkopů se táhne po přímce, na níž leží brána do olomouckého krematoria a zastávka autobusů, která je před ním. Pak jde dolů k tamním rodinným domům. Tady se láme směrem do starého Neředína a to těsně nad dnem místního mělkého údolíčka. V tom tehdy tekla voda, což bylo pro tábor velice důležité," upřesňuje Kalábek.
Díky letošnímu výzkumu, při němž archeologové kopali u neředínské točny tramvají, přibyly do inventáře Archeologického centra Olomouc další zlomky římské keramiky.
"Pohybovali jsme se na jílovitém podloží, takže se zde kopalo špatně. Tak těžký průzkum jsem snad ještě nezažil. Bylo to fyzicky velmi náročné, i ti legionáři si zde nepochybně užili své," srovnává Kalábek.
Se svým týmem tak prozkoumal poslední kus zachovalého římského příkopu, o němž archeologové na Neředíně již předem věděli. "Dohromady jsme prošli zhruba 160 metrů příkopu. Jeho další části nám však bohužel mizí pod současnou zástavbou," krčí rameny archeolog.
