"Máme zlatokopecký skanzen, hornické muzeum, ale pořád máme dluh v tom, že nedokážeme turistům ukázat podzemní prostory vzniklé v minulosti těžbou zlata. Teď věřím, že tento dluh během několika let odstraníme," sdělil starosta Zlatých Hor Milan Rác.
Podobná atrakce je jen několik desítek kilometrů od města ve Zlatém Potoku v Polsku. Polské město láká do atraktivního podzemí turisty už od roku 1996. Ročně jich tam přijedou desítky tisíc.
Zlaté Hory získají takzvanou Poštovní štolu, která patří k nejzachovalejším a nejlépe přístupným částem rozsáhlého systému podzemních chodeb, které horníci za stovky let na Zlatohorsku vykutali.
"Kromě vyčištění a úprav štoly bude potřeba vybudovat obslužný objekt a parkoviště. Půjde o investice v řádech milionů korun," nastínil zlatohorský starosta.
Uvnitř jsou zbytky dřevěného potrubí nebo vodního čerpadla
Milan Rác věří, že na zpřístupnění Poštovní štoly pro turisty získá město dotaci. O zpřístupnění zlatokopeckého podzemí přitom přemýšlejí ve Zlatých Horách už řadu let. Dokonce jsou už zpracované plány, jak podzemí upravit, a jak ukázat vše, co se z minulých staletí zachovalo.
"Uvnitř jsou pozůstatky dřevěného potrubí, korýtka na odvodnění nebo pozůstatky vodního čerpadla," uvedl odborník na zlatohorské podzemí Jan Kotris. V Poštovní štole se podle něj zachovala také hromada dřeva, které za stovky let zkamenělo.
"Dřevo se používalo k rozdělání ohně, který rozpálil horninu. Tu potom horníci polévali vodou. Do puklin vráželi klíny a chodby tak postupně zvětšovali," popsal Kotris.
První zmínka o štole je z roku 1513, kdy se stala součástí historického těžebního revíru. Největší rozmach těžby zažívala v sedmnáctém století. Vedle zlata, se zde v minulosti těžily také měď, olovo, zinek nebo stříbro. Z důlní vody bohaté na síru se potom vyráběl vitriol, tedy kyselina sírová.
