Lébrova společnost Snyze byla jediným zájemcem, minimální kupní cenu stanovenou státem "pro jistotu" navýšila o jeden milion korun. Nyní Lébr mimo jiné uvažuje, že bezmála dvouhektarový areál bývalých kasáren promění například na bydlení pro vysokoškolské studenty.
"Měl jsem takovou prapůvodní představu. Leží hodně blízko k fakultám, udělat tam tedy bydlení pro studenty. Je to ale ještě hodně čerstvé, neříkám, že to je úplně konečná představa mého projektu," podotýká Lébr.
Dodává, že při prvotním promýšlení budoucnosti kasáren se jeho úvahy ubíraly celkem třemi cestami. Kam vedly, však neupřesňuje. S velkou pravděpodobností ale mezi nimi nebyly myšlenky na využití areálu kasáren coby výrobního závodu.
"Samozřejmě nikdy se to nedá vyloučit, ale zatím jsem tímto směrem vůbec neuvažoval," doplňuje Lébr.
Majitelem kasáren se Lébr stane nejdříve za čtvrt roku
Nyní je v Turecku na soustředění s fotbalisty Sigmy, po návratu bude s kolegy pracovat na dotažení nákupu a převzetí kasáren mezi ulicemi 17. listopadu, Šantova a Wittgensteinova. Majitelem by se Lébr mohl stát nejdříve za zhruba čtvrt roku. Ministerstvo už společnost Snyze vyzvalo k jednání o uzavření kupní smlouvy.
"S ohledem na obvyklou praxi ministerstvo obrany předpokládá uzavření kupní smlouvy do zhruba tří měsíců od doručení výzvy k jednání. Kupní smlouva je následně posuzována a schvalována na ministerstvu financí a teprve poté je možné přikročit k plnění. To jest k zaplacení kupní ceny s následným převodem nemovitosti," upřesňuje Vladimír Lukovský z tiskového oddělení ministerstva.
Pokud by se Lébr pro přebudování kasáren na studentské bydlení rozhodl, nebude se pouštět do neznámých vod. Právě na pronájem bytových prostor je Snyze, coby jedna z Lébrových prvních firem, podle obchodního rejstříku mimo jiné zaměřená. Nemovitosti stály i v základech Lébrova dnešního mnohamilionového byznysu.
Šlo o více než dva tisíce bytů, k nimž se Snyze dostala v 90. letech díky kapitálu z prodeje elektroniky, počítačů a čipů. Později Lébr společnost Snyze rozdělil na poloviny a tu, pod níž část bytů spadala, pod názvem Alabaster Group v roce 2007 prodal.
Nákup Sochorových kasáren Lébr označuje za výhodnou investici. A to i přesto, že před samotným využitím roky opuštěného areálu bude třeba do něj vložit velkou částku.
"To je pravda. Na druhou stranu, když si uvědomíte, kolik peněz původně za objekty ministerstvo chtělo, tak si myslím, že ta nabídka byla poměrně dobrá," srovnává podnikatel.
Stát původně chtěl 210 milionů, nakonec mu musí stačit 68
Zmínkou o snižování ceny Sochorových kasáren jejich budoucí vlastník Josef Lébr připomíná problémy, které stát s jejich prodejem měl. Zbavit se areálu ležícího nedaleko budoucí čtvrti Šantovka chtělo ministerstvo obrany už v prosinci roku 2011. Ještě předtím je nabídlo dalším státním organizacím, nikdo neměl zájem.
Sochorova kasárnaAreál kasáren tvoří pozemky o rozloze 1,7 hektaru a třípodlažní budovy stojící většinou po obvodu. Do poloviny roku 2010 je využívala především šestá polní nemocnice, a to pro administrativu, skladování či ubytování. Poté se ministerstvo rozhodlo kasárna vyřadit jako nepotřebný majetek. |
Znalecký posudek pak prodejní cenu kasáren stanovil na 220 milionů korun. Realitní makléři však již tehdy upozorňovali, že je za takové peníze nikdo nekoupí. A měli pravdu.
Nezměnila to ani série dalšího snižování ceny. V březnu 2012 tak stát kasárna prodával za 195 milionů, v červnu za 170 milionů, v září za 145 milionů a v prosinci za 110 milionů korun. A cena padala i během loňského roku.
Celkem tak stát kvůli roky neprodejným kasárnám vypsal devět kol výběrového řízení. Ještě před Lébrem se v sedmém kole ozval pouze jediný zájemce.
"Společnost Archcom Omega Praha tehdy nabídla kupní cenu 89,5 milionu korun. Po přípravě návrhu smlouvy a jeho zaslání kupujícímu však zájemce od koupě areálu odstoupil z důvodu změny situace na finančním trhu," vzpomíná Lukovský. Nakonec minimální kupní cena spadla až na 67 milionů.
