Město přitom zatím neví, kde na to vezme peníze.
„Zoufalý člověk dělá zoufalé činy. Jde o devítipodlažní budovu v centru městu, která je zkolaudována jako hotelový dům. Pokud ji někdo koupí a rozhodne se z ní udělat ubytovnu pro sociálně slabé, jakých už máme ve městě na dvacet, do které se přistěhuje řádově několik stovek lidí, město kvůli špatným zákonům nemá žádný nástroj, jak tomu zabránit,“ prohlásil náměstek přerovského primátora Michal Zácha.
Ten odkup budovy za cenu do 40 milionů zastupitelům navrhl. „Ministerstvo se chystalo vypsat čtvrté kolo výběrového řízení, v němž by se cena pohybovala kolem této částky a v tu chvíli už je hrozba ze strany nějakého spekulanta reálná. A to v situaci, když v Přerově už nyní v sociálních ubytovnách žije řádově několik stovek lidí. Naštěstí nám po jednání vyšlo ministerstvo vstříc a dražbu odložilo, aby počkalo na rozhodnutí zastupitelstva,“ dodal.
Přerovu hrozí sociální časovaná bomba: generace dětí z ubytoven |
Návrh nakonec prošel o jediný hlas. Město chce nyní vyjednat s ministerstvem, aby ubytovnu s téměř 370 tabulkovými místy, postavenou v 70. letech pro zaměstnance místních strojíren, nenabízelo v dalším kole, ale prodalo mu ji přímo a nehrozilo tak, že někdo magistrát přeplatí.
„Vedení města Přerova, které o objekt projevilo zájem, jsme vyšli vstříc a v současné době čekáme na jeho oficiální nabídku. Pokud žádná nepřijde nebo se nedohodneme, bude objekt zařazen do dalšího kola výběrového řízení, které plánujeme vyhlásit v první polovině října,“ potvrdil Vladimír Lukovský z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Zda bude 40 milionů stačit, podle něj není možné dopředu říct. Dosud však ministerstvo většinou v každém dalším kole prodejů cenu snižovalo o 10 až 15 procent, v tom následujícím by tak byla v rozmezí 41,9 až 39,5 milionu.
Město před lety budovu koupilo za 18 milionů a pak vyměnilo
Ministerstvo se Strojaře, který pro vojsko po odstěhování vrtulníkové základny v Bochoři ztratil smysl, zbavuje kvůli vysokým nákladům na údržbu.
„Provozní náklady byly sedm milionů korun ročně. Obsazenost přitom byla v době před odsunem základny pět až deset procent, nyní je nulová,“ shrnul už loni v prosinci tehdejší mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Vyplacení až čtyř desítek milionů je daleko za hranicí původních představ radnice. Zástupci magistrátu se za poslední rok nejprve snažili ministerstvo přesvědčit, aby ubytovnu - spíše formálně zvanou hotel - přenechalo zadarmo. Poté nabízeli 18 milionů. Právě za takovou částku totiž budovu v 90. letech v konkurzu odkoupilo, ale poté směnilo s armádou za objekt bývalé vojenské správy na náměstí T. G. Masaryka a sociální ubytovnu v Bayerově ulici.
Ministerstvo ovšem obojí odmítlo s tím, že při prodeji nepotřebného majetku se musí řídit znaleckým posudkem. Napoprvé tak budovu nabídlo za 62,2 milionu, byť podle názoru místních realitních kanceláří je reálná prodejní cena mezi 20 a 30 miliony. Ministerstvo pak v následujících kolech postupně cenu snižovalo. V tom zatím posledním činila 46,5 milionu.
Město přitom bude muset vyřešit dva problémy - nejprve, kde na případný nákup vezme peníze, protože v rozpočtu desítky milionů navíc nemá, a následně co bude s budovou dělat.
Náměstek: Jde o zoufalý krok, už teď máme nepotřebné budovy
Jak připomněla agentura ČTK, Přerov před sedmi lety koupil například za 22 milionů korun budovu bývalého Chemoprojektu, aby zabránil jejímu zbourání a stavbě supermarketu, což se nelíbilo lidem v okolí. Větší využití pro nemovitost ale dodnes nemá, musí platit za údržbu a přitom ji dosud splácí.
„Hotel“ za 40 milionů |
„Město má už nyní spoustu nemovitostí, které nepotřebuje a naopak by je mělo prodat,“ připouští i předkladatel návrhu na odkup Strojaře Zácha.
„Toto je ale jediný možný zoufalý krok jak vyslyšet občany, kteří se skutečně bojí, že tady vznikne obří sociální ubytovna. Dokud se nezmění zákony tak, aby se zabránilo takzvanému podnikání s chudobou, nelze nic jiného dělat,“ obhajuje krok.
Už dříve nicméně z magistrátu zaznělo, že by se ze Strojaře mohl stát dům se startovacími byty pro mladé rodiny či administrativní budova, kam by se sestěhovala část magistrátu, který je nyní roztroušený na několika místech. Obojí by však vyžadovalo investice v řádu minimálně milionů korun. Obě otázky ale zřejmě bude řešit až nové vedení města po říjnových volbách.
Zvyšování počtu ubytoven má zabránit i stavební uzávěra
Odkoupení Strojaře není jediný krok, kterým se vedení města snaží bojovat proti stále vyššímu počtu sociálních ubytoven. Zastupitelé totiž také tento týden schválili stavební uzávěru, takže nyní na území města už nelze postavit další nové ubytovny. Problém s těmi stávajícími to však neřeší.
„Nezabrání to tomu, aby se z už postavených budov zkolaudovaných jako ubytovny staly třeba právě ubytovny pro sociálně slabé. Město chce takto ale aspoň v rámci možností předejít zhoršení situace a nečekat pasivně, jaký nový problém se opět objeví,“ řekl mluvčí magistrátu Bohuslav Přidal.
Podle náměstka primátora Dušana Hluzína se počet ubytoven v poslední době začal zvyšovat poté, co z nich stal výnosný byznys kvůli tomu, že lidé v hmotné nouzi dostávají doplatek na bydlení, který se zvýšil o sto procent.
„Je to celostátní problém a město jej kopíruje,“ citovala Hluzína ČTK s tím, že to přináší Přerovu řadu problémů.
V ubytovnách je totiž nyní kolem šesti stovek lidí a jejich velká koncentrace má podle něj dopad na kriminalitu i zdravotní rizika. Nedávno tak podle něj například onemocněly dvě děti z ubytovny v Tovární ulici žloutenkou typu A a skončily v prostějovské nemocnici, další lidé jsou v karanténě.
