Olomoučtí vědci společně vypočítali takzvané prognostické skóre a dosud lékaři kalkulačku zkoušeli na českých pacientech. Teď by ji rádi představili i v celosvětovém měřítku. Podle nich není důvod, aby „vynález“ nefungoval také v cizině.
„Postavit prognostické skóre je takový ´svatý grál´. Je to složitý a také velmi ambiciózní úkol. Pokud se ve světě uchytí, přinese to obrovské renomé,“ uvedl Vít Procházka z hemato-onkologické kliniky olomoucké lékařské fakulty a fakultní nemocnice.
Díky netradiční spolupráci olomouckých matematiků a hematoonkologů si nyní lékaři budou moci mnohem přesněji a rychleji než dosud na online kalkulačce spočítat, jakou prognózu má před sebou jejich pacient se zhoubným rozptýleným velkobuněčným lymfomem, v tuzemsku nejčastějším druhem nádorového onemocnění mízních uzlin.
Data pro „kalkulačku“ pocházejí z databáze budované 15 let
Vědci při své práci využili databázi nemocných s lymfomem, která informace shromažďuje už patnáct let. Nový systém olomouckých matematiků roztřídí pacienty do tří skupin podle toho, jak velké riziko úmrtí jim hrozí.
„Tato informace umožňuje lékaři lépe se rozhodnout, jak stanovit či upravit léčbu, pokud to stav nemocného dovoluje. Je to ale zpráva i pro pacienta, který by měl být poučen,“ přiblížil Procházka.
Kvalitní prognóza je podle něj důležitá především pro volbu způsobu léčby a jejího postupu. Správná a včasná léčba pak zase zvyšuje šance nemocných na uzdravení.
Olomoučtí vědci z databáze využili informace o 400 pacientech, kteří podstoupili podobnou léčbu. Přesnějšího odhadu se dočkají hlavně pacienti starší 60 let, které nemoc postihuje nejčastěji. Paradoxně to byli právě oni, na něž tabulky dosud byly krátké a odhady tím pádem nepřesné.
„Základními faktory pro výpočet skóre je věk pacienta, objem nádoru i celková tělesná kondice. Když máte k dispozici dostatek kvalitních dat, zjistíte, že u starších pacientů mají některé faktory jinou váhu než u mladších. K tomu jsme při vytváření systému přihlédli, a proto u starších pacientů funguje lépe než dosud používaná skóre,“ popsal Procházka, jak kalkulačka funguje.
Pro matematiky bylo nejsložitější najít s lékaři společnou řeč
Klíčová pak byla spolupráce onkologů s matematiky, nejprve se však museli na postupu domluvit.
„Využili jsme standardní predikční metody. Matematické řešení nebylo až tak složité, náročné bylo najít s lékaři společnou řeč, vnořit se do jejich problematiky. Konečný výsledek je ale poměrně jednoduchý, v tom je jeho síla,“ řekl Tomáš Fürst z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky přírodovědecké fakulty.
Vědci teď chtějí kalkulačku představit i v cizině. „Motivem celé práce ale bylo umět přesněji stanovit prognózu nemocného, a díky tomu přistoupit k cílené léčbě,“ uzavřel Procházka.
