Obvinění své bývalé šéfové uvedl u soudu někdejší šéf oddělení prodeje městských domů Ladislav Kleisl. Jeho svědectví může sehrát klíčovou roli v kauze podezřelého prodeje domu na třídě Svobody 21, kvůli němuž se exnáměskyně ocitla na lavici obžalovaných. Kromě ní čelí obžalobě i někdejší radní a zastupitel Jan Dostál. Oběma hrozí až deset let vězení. Kaštilová i Dostál vinu popírají.
Jsou to právě posudky, kvůli nimž případ skončil u soudu. Zatímco znalec Josef Dvořák, jehož město oslovilo jako prvního, prodávanou budovu ohodnotil na 49,5 milionu korun, obžalovaný Dostál pět měsíců po něm cenu stanovil na 32, po aktualizaci na 34 milionů korun. Podle obžaloby tím radnici vznikla šestimilionová škoda, o tolik bylo dle policie a žalobců reálné dům na lukrativní adrese prodat.
Pětapadesátiletá Kaštilová Tesařová čelí obžalobě ze zneužití pravomoci veřejného činitele a také z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Hrozí jí tak tři až deset let vězení. Třiapadesátiletého Dostála soud může potrestat rovněž až deseti lety vězení za trestný čin křivé svědecké výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.
Podle svědka věděla, že páchá trestnou činnost
Kleisl u soudu vypověděl, že k novému ocenění budovy nebyl důvod. „Byl to naprosto nestandardní postup. Kdo vypracování nového posudku zadal, nevím. Já to určitě nebyl. Já bych se na znalce Dostála neobrátil, protože vím, že píše nižší posudky,“ uvedl Kleisl. To, že se Dostál přiklání k nižším částkám, potvrdil i Kleislův podřízený a dosavadní pracovník oddělení prodeje domů Ivo Studeník. Ani on si ale nevzpomněl, na čí popud magistrát druhého znalce oslovil.
Hra s posudky podle Kleisla pokračovala tím, že jeho oddělení dostalo pokyn, aby úředníci na vyšší částku zapomněli a nepracovali s ní. „Pocházel pravděpodobně od Kaštilové. Ta si také posudek Dvořáka vyžádala a na moje žádosti, aby ho vrátila do spisu, dlouho nereagovala. Udělala to až po naší rozepři,“ řekl s tím, že konflikt nastal na podzim roku 2009 po jednání radních, na kterém se prodej domu projednával.
„Vyběhla za mnou do předsálí a mezi čtyřma očima se mě zeptala, zda jsem s někým zvenčí mluvil o okolnostech kolem toho domu. Když jsem řekl, že ano, zrudla a řekla mi, že jsem ji zklamal, jestli si uvědomuju, že je to pro ni trestní věc. Já jsem jí na to řekl, že zklamala ona mě,“ uvedl Kleisl. Exnáměstkyně jeho výpověď popřela.
Kleisl zastával názor, že město mělo dům prodat obálkovou metodou, díky níž by mohlo inkasovat vyšší částku, než nakonec do městské kasy přitekla. „Nechtěl jsem, aby se městské domy prodávaly za zvýhodněné ceny kamarádům politiků,“ poznamenal v narážce na údajné kamarádství političky a podnikatelky Marcely Balášové, která nakonec dům od města koupila.
Za 34 milionů už bych dům nekoupila, řekla podnikatelka
Před soudem vypovídala i Balášová, jakoukoli vazbu na exnáměstkyni popřela. „Paní Kaštilovou neznám. Viděla jsem ji jen jednou při podpisu kupní smlouvy,“ podotkla. Hlavou zavrtěla rovněž na dotaz, zda ji někdo požádal v souvislosti s koupí domu o úplatek nebo ho sama či někdo z její rodiny někomu nabídl.
K možnosti koupit nemovitost, kterou z větší části obývalo polygrafické učiliště, se Balášová dostala díky tomu, že se poměrně krátce před prodejem dostala na seznam nájemníků domu. Smlouvu převzala po provozovateli tehdejší prodejny elektroniky v přízemí budovy, jemuž vzápětí stejné prostory pronajala. To vše v červenci 2009.
Týž rok v září pak dostala stejně jako ostatní nájemníci domu dopis z magistrátu, zda má zájem nemovitost koupit. Na nabídku vzápětí kývla a ještě před tím, než si dům prohlédla a dostala od města návrh kupní smlouvy, pořádala banku o úvěr. „Chtěla jsem mít možnost úvěru s bankou předjednanou,“ vysvětlovala soudu s tím, že se jí tehdy zdála cena domu odpovídající. Dnes by se prý ale rozhodovala jinak.
„Do nemovitosti jsme dosud investovali 31 milionů korun a na dalších 40 milionů odhadujeme další nutné investice. Návratnost odhaduji nejméně na třicet let, pokud se kdy investice vůbec vrátí. Kdybych věděla, v jakém je dům stavu, za 34 milionů bych ho nekoupila,“ podotkla.
O tom, že nemovitost byla ve špatném technickém stavu, je přesvědčená i ředitelka polygrafické školy Marcela Hanáková. „V domě pravidelně docházelo k haváriím na rozvodech. Studenti měli zákaz chodit na balkony, protože hrozilo jejich zřícení,“ řekla ve výpovědi Hanáková, shodou okolností rovněž bývalá náměstkyně primátora a předchůdkyně Kaštilové ve funkci.
Soud se bude případem znovu zabývat ve čtvrtek, kdy vyslechne mimo jiné tehdejší olomoucké radní.
