Znalec z Vysokého učení technického v Brně (VUT) v úterý představil dokument, jenž cenu lukrativního historického domu na třídě Svobody stanovuje na téměř shodnou částku, s jakou na začátku kauzy přišel znalec Josef Dvořák. Jeho ohodnocení domu, jenž město prodávalo v roce 2009, však Kaštilová tehdy smetla ze stolu a nahradila ho posudkem od Dostála. Ten hodnotu budovy vyčíslil na výrazně nižší částku. Státní zástupce oba hlavní aktéry kauzy viní ze zhruba šestimilionové škody, hrozí jim až 10 let vězení. Kaštilová i Dostal vinu odmítají.
Znalecké posudky hrají v případu jednu z hlavních rolí. Soud se mimo jiné snaží rozklíčovat, zda Dostál coby znalec postupoval správně. Jedním z argumentů a důkazů žalobce je posudek Ústavu soudního inženýrství z brněnského VUT. Jeho autoři secesní palác z počátku 20. století ohodnotili na 47,5 milionu korun, souzený Dostál jeho cenu vyčíslil po aktualizaci na 34 milionů. Úplně původní posudek znalce Josefa Dvořáka, jenž Kaštilová dle státního zástupce vyřadila ze hry, však hovořil o částce 49,5 milionu. Znalci z VUT mu tedy - oproti Dostálovi - dali svým srovnatelným ohodnocením za pravdu.
Výsledky brněnského posudku v úterý v Olomouci prezentoval znalec Milan Šmahel z VUT. Jeho několikahodinový výslech však ukázal, jak obtížné je - i v návaznosti na nejednoznačnou metodiku - u jednotlivých znaleckých posudků jejich srovnání a posouzení správnosti. Právě to přitom bude jedním z rozhodujících bodů kauzy.
Soudkyni proto například zajímalo, zda se v posudcích musí objevovat výčet konkrétních budov a cen nájmů, s nimiž znalec zjednodušeně řečeno při posuzování pracuje a z nichž vychází při srovnávání. V Dostálově posudku údaje dle soudkyně chybí. „Pro mě jako laika je to nepřezkoumatelné,“ uvedla.
Šmahel potvrdil, že by posudek měl být přezkoumatelný, a že je tedy obvyklé, když jsou tyto údaje jeho součástí. „Nevychází to ale z přímo z předpisu. Není stanovena přesná metodika, jakou by měl znalec při stanovení ceny obvykle postupovat. Vychází se ze zkušeností a zvyklostí každého znalce. Je tak na každém, jakou metodu použije,“ popsal Šmahel. Zásadním rozdílem mezi závěry z VUT a posudkem od Dostála bylo, že znalci z Brna palác hodnotili jako kanceláře a Dostál jako ubytovnu. Soudkyně se tedy Šmahela například ptala, jak Dostál ke svým závěrům a pohledu na věc dospěl. „To je otázka spíše na něj, nedokážu to posoudit,“ podotkl brněnský znalec.
Znalec pod palbou
S přibývajícím časem se dostal pod tvrdou palbu obhájců. Advokáti argumentovali, že brněnský posudek vychází z podstatné části jen z podkladů, jenž dodala policie, konkrétně šlo o informace k prodeji jiných olomouckých domů. Sám Šmahel si tedy dle obhájců se svými spolupracovníky nezajistil další klíčové materiály. „Když jsou nesprávné podklady, nemůže znalec dojít ke správnému výsledku. Tento znalecký posudek má vady, které jsou neodstranitelné. Je dle mého nepoužitelný jako důkaz,“ shrnul Dostál. Obhájce exnáměstkyně Kaštilové dokument označil za účelový a neobjektivní.
Šmahel si ale za svým posudkem stojí. „Skutečnosti, které tady byly uvedeny, neovlivnily naši práci. Policie na nás nekladla žádný nátlak,“ zdůraznil. Státní zástupce po skončení jednání výtky obhájců nekomentoval. Odkázal až na závěrečnou řeč, kde projednávání kauzy před vynesením verdiktu sám shrne.
U soudu pak vypovídal také další znalec František Kocourek. Uvedl, že je to podle něj právě znalec, kdo si pro vypracování vlastního posudku musí vyhledat podklady.
K případu se soud vrátí na začátku května. Zazní svědecké výpovědi někdejších olomouckých radních či zástupců hejtmanství.
