Když 28. května roku 1990 přijel na návštěvu Prostějova nově zvolený prezident Václav Havel, na náměstí se sešlo na třicet tisíc lidí. Než Havel vstoupil na balkon radnice, odkud shromážděné pozdravil, v zákulisí se připravoval rituál, o kterém téměř nikdo netušil.
Balkon totiž do té doby sloužil pouze komunistickým pohlavárům, kteří odtud hlásali své bludy. S tím se v žádném případě nehodlal smířit šéf tehdejšího Občanského fóra v Prostějově a později evangelický duchovní Miloš Košíček.
„Havla tehdy chtělo uvést hodně lidí, ale Miloš Košíček šel na balkon jako první. Prezident byl jednak jeho host, ale Košíček chtěl hlavně balkon symbolicky očistit od komunistických lží. Nešlo mu o popularitu, ale o to, aby měl chvilku času na to pronést na balkoně tichou modlitbu,“ popisuje tehdejší události Jaroslav Nečas, který v Občanském fóru rovněž působil.
Prezident Havel pak z balkonu vzpomněl na události z roku 1953, kdy tehdejší režim potupným způsobem odstranil z hlavního náměstí v Prostějově pomník T. G. Masaryka, a podpořil občanskou iniciativu na jeho obnovu.
„Prostějované se tak přihlásili k odkazu tohoto velikána v boji za svobodu a demokracii. V podobném duchu zachování tradičních demokratických a kulturních hodnot žádáme o přejmenování vhodné ulice či náměstí po Václavu Havlovi, aby se naše město trvale přihlásilo k odkazu prezidenta, jehož přínos k obhajobě lidských práv a vítězství svobody uznává celý kulturní svět,“ vysvětlil jeden z autorů současné iniciativy Miroslav Zikmund z Prostějova.
Město: Návrh má příznivce i kritiky, chceme znát zájem
Petici za přejmenování podepsalo na tři sta lidí. Připravili ji aktivisté prostějovského Občanského fóra z období sametové revoluce - kromě prvního svobodně zvoleného starosty města Zikmunda také Ivo Lužný, Bob Pacholík a nedávno zesnulí Jan Roubal a právě Miloš Košíček.
Petice neobsahuje žádný konkrétní návrh lokality, která by se měla po Václavu Havlovi jmenovat, za nejvhodnější však signatáři považují Hlaváčkovo náměstí v centru Prostějova.
Prostějovská radnice se k návrhu staví rezervovaně. Na webových stránkách města vypsala anketu.
„Podle nám dostupných reakcí nemá tento nápad jen samé příznivce, ale i kritiky. Někteří občané zkrátka nepovažují přejmenování kteréhokoli náměstí či ulice v Prostějově za dobrý nápad,“ vysvětlil náměstek primátora Jiří Pospíšil.
„A to zejména z důvodu výměny všech dokladů, smluv a komplikací s tím spojených. Prostřednictvím ankety bychom se proto chtěli pokusit zjistit, jak vážný je skutečně zájem o přejmenování navrhovaného Hlaváčkova náměstí na náměstí Václava Havla,“ dodal.
Změna by se na navrženém náměstí dotkla malého počtu adres
Autoři petice argumentují tím, že Hlaváčkovo náměstí má malý počet adres, a případné problémy by proto byly minimální. Bytové domy jsou jen z jedné strany, z další je divadlo a Atrium.
„Pro mě by to byla určitě komplikace. Máme spousty dodavatelů, adresu bych musela měnit na živnostenském úřadu a na dalších úřadech. Nepřijde mi, že by změna názvu přinesla takovou výhodu. Pokud by to však někdo schválil, asi bych nic nenadělala,“ sdělila například Kateřina Čermáková, která v Atriu provozuje svatební salon.
Hlaváčkovo náměstí v Prostějově od první poloviny dvacátého století postupně neslo jména V. Hálka, K. Havlíčka, J. W. Goetha a M. R. Štefánika.
„Málo známý František Josef Hlaváček byl český dělnický básník a novinář, který působil v letech 1884 a 1885 v Prostějově. Tato vědomost není v prostějovské veřejnosti rozšířena ani poté, co jeho jméno nese náměstí již šedesát let,“ argumentuje Miroslav Zikmund.
Podle iniciátorů petice v Prostějově není vhodnější místo pro náměstí Václava Havla také vzhledem k tomu, že současné Hlaváčkovo náměstí je těsně vedle Národního domu, divadla a náměstí T. G. Masaryka a Edmunda Husserla, k jehož filozofii se Masaryk a také Havel hlásili.
