Tým v čele s polským potápěčem Krzysztofem Starnawskim, který se už dvakrát dokázal potopit hlouběji než kterýkoli jiný člověk či robot, a to do hloubky přesahující 200 metrů, odkud poté spouštěl do hlubin měřicí zařízení, přišel o sondu v neděli při neplánovaném průzkumu hlubiny.
„Při ponoru, v rámci kterého jsme testovali vybavení, objevil Krzystof zcela nový prostor. Zničehonic prostě chyběl kus jeskyně, jímž by dle jeho slov projela i tatra. Tímto prostorem tedy prostoupil a zkusil v něm spustit sondu. Bohužel hlouběji než dříve se sonda nepotopila a navíc tam zůstala,“ shrnul další z potápěčů David Čani, který Starnawskému při ponorech pomáhá a zajišťuje ho v menší hloubce.
„Tudíž bude nutné vyrobit a vyzkoušet novou sondu, což by se snad mohlo podařit během měsíce. Tu pak chceme spustit v původně plánovaném vytipovaném místě, kde předpokládáme největší hloubku. Kromě toho bychom koncem prázdnin navíc už měli mít k dispozici na zakázku sestrojenou dálkově ovládanou miniponorku, kterou bychom rádi spustili do nejhlubší části, aby nám pomohla najít to nejlepší místo,“ dodal.
Ani v mezičase však podle něj ruch v propasti neutichne úplně. Kromě mapování nově vytvořeného místa budou potápěči mimo jiné propast ležící v národní přírodní rezervaci Hůrka čistit od odpadků.
„Lidé v okolí i přímo do propasti opět naházeli spoustu nepořádku - hlavně plechovky a plastové lahve. Někdo prostě nemá problém s tím odhazovat věci i na takovém místě,“ nastínil Čani.
Ke světovému prvenství chybí propasti prozatím osm metrů
Celková hloubka propasti není navzdory už desítky let trvajícímu zkoumání zatím stále přesně známa. Průzkum totiž komplikuje složitý profil propasti, která má v hloubce zhruba dvou set metrů úzký „krček“, jenž navíc blokuje vrstva nahromaděných kamenů, klád a dalšího materiálu. Spouštěné sondy tak dlouho končily nejhlouběji zde.
Potápěč Starnawski se však už dvakrát dokázal potopit hlouběji než kterýkoli jiný člověk či robot a poté spustit sondu dále do hlubin. V říjnu 2012 se dostal do hloubky 225 metrů a spustil měřicí zařízení do hloubky 373 metrů. Loni na podzim se pak během dalšího zhruba desetihodinového ponoru dostal do stejného místa, ale sonda se potopila ještě o jedenáct metrů hlouběji.
Společně se suchou částí propasti, která měří od úrovně terénu k vodní hladině 69,5 metru, je tak nyní hloubka propasti stanovena na 453,5 metru. Z hlediska rekordu se počítá jen zatopená část a světové prvenství tak stále drží italská jeskyně Pozzo del Merro ležící nedaleko Říma, která je hluboká 392 metrů.
V jejím případě už výzkumné sondy klesly až na dno, naopak u Hranické propasti je k němu s velkou pravděpodobností ještě hodně daleko. Odhady geologů totiž na základě teploty a chemického složení vody mluví o možné hloubce 700 až 1 000 metrů.
Průzkum hloubky propasti v současnosti podporuje mimo jiné i National Geographic Society, hlavním cílem je dostat sondu opět hlouběji než dosud a v nejlepším případě pokořit hranici 400 metrů.
