Vizi o obnově opuštěného lomu nedaleko obcí Hvozdečko a Střemeníčko na kopci zvaném Holý vrch představila firma Agir poprvé v roce 2004 a již tehdy se proti tomu podepisovaly petice. O čtyři roky později měli sice podnikatelé spuštění těžby na dosah, ale zarazilo ji ministerstvo životního prostředí a společnost musela přepracovat podklady.
Kolem roku 2011 se o otevření lomu snažila znovu a nyní opět. Agir čeká na výsledky procesu EIA, jde o posouzení vlivu na životní prostředí.
„Nejedná se o povolení těžby. Teprve po kladném posudku můžeme zahájit práce na vlastním povolení. Spuštění těžby je předpokládáno po roce 2017,“ popisuje ředitel firmy Karel Novotný.
Kritici ovšem na internetu předminulý týden spustili petici proti lomu na Bouzovsku a doposud se k ní připojilo přes třináct stovek lidí. Cílem odpůrců je zabránit těžbě jednou provždy. Počítají s tím, že v budoucnu se k případnému povolení bude vyjadřovat i krajský úřad.
„Žádáme ho, aby vydal zamítavé stanovisko k zahájení těžby a zpracování vápence v lokalitě Hvozdečko. A to ve všech řízeních, která o žádostech o stanoviska k zahájení těžby vápence v dané lokalitě povede,“ uvádějí autoři petice v úvodním komentáři.
Autoři petice: Těžaři by ve skutečnosti odešli až za 50 let
Lidé podle nich mají obavy z nákladních aut, projíždět mají středem obcí Kovářov, Olešnice a Slavětín. Organizátoři protestu varují i před změnami rázu krajiny a nadměrným hlukem.
„Okolní obce, občanská sdružení i místní občané zásadně nesouhlasí, aby byl otevřen nový lom a postavena zpracovna vápence v blízkosti Javoříčských jeskyní a hradu Bouzova,“ dodávají.
Mezi autory petice patří také šestapadesátiletá Jana Koželská z Ješova. Zarazilo ji, že i když se proti lomu protestuje dlouhé roky, mohla se kolem něj byrokratická mašinerie dát znovu do pohybu.
„Navíc jakmile by dostali povolení, byli by povinni ložisko ze zákona zcela dotěžit,“ je přesvědčená Koželská. Těžaři by tak podle ní z Holého vrchu odešli kolem roku 2066.
Půjde jen o šest aut za den, brání se firma
Ředitel Agiru se ovšem odvolává na posudek a dokumentaci, která již k plánům vznikla.
„Spolehlivě prokazují, že vlivy budoucí těžby na životní prostředí a zdraví obyvatel jsou akceptovatelné a minimální,“ přibližuje Novotný. Odmítá také obavy o zatížení dopravou. Vytěženou surovinu podle něj v pracovní den převeze zhruba šest aut.
„Dopady jsou podrobně popsány v samostatné studii, přičemž navýšení počtu nákladních aut na trase od lomu je nepatrné,“ míní Novotný, který rok 2066 jako datum, do kterého by se případně mělo na Bouzovsku těžit, nepotvrdil.
„Společnost Agir připravuje vlastní těžbu na Hvozdečku na nejvýše dvacet let,“ připouští ředitel.
S jiným lomem autoři petice spolupracují, upozorňuje firma
Argumentuje navíc také tím, že firma bude za vytěžený vápenec odvádět úplatu, jejíž podstatná část ze zákona patří obci, na jejímž území se těží.
„Nad rámce této kompenzace budeme dobrovolně přispívat za každou tunu i do rozpočtu obce. Jsme připraveni se k tomu smluvně zavázat. Občané na Hvozdečku s tím již byli podrobně seznámeni,“ doplňuje Novotný a přechází do protiútoku.
Autoři petice, jimž na lomu vadí i to, že má ležet 160 metrů od nejbližších domů, totiž působí ve spolku Arcus - Onko centrum. Pomáhají onkologickým pacientům a jejich rodinám.
„Je pozoruhodné, že dlouhodobě zcela pozitivně spolupracují s lomem firmy Vápenka Vitoul. Přijímají od ní finanční dary. Přičemž tento fungující lom s trojnásobnou kapacitou těžby je jen o zhruba dva kilometry vzdálenější, než má být lom na Hvozdečku,“ říká šéf Agiru.
Společnost Vitoul mezi sponzory Arcus - Onko centra na jeho webu figuruje, Koželská nicméně spojitost mezi ní a peticí striktně odmítá.
