Altán ve tvaru otevřené škeble pro šumperské Smetanovy sady navrhl architekt Jiří Valert. Moderně pojatá stavba, která by ve městě neušla pozornosti turistů, se ale většině členů zastupitelstva zdála příliš drahá. Nakonec se tak rozhodli pro jednoduchou stavbu lehké konstrukce, byť se příznivci futuristického řešení ještě před hlasováním snažili ovlivnit výsledek.
„Vždy v historii se stavěly stavby pro potěchu duše, potěchu člověka. Měli bychom dát přednost moderní formě,“ vyzýval marně šumperský zastupitel Jiří Vozda (hnutí ANO).
Naopak oponenti upozorňovali, že moderní návrh je příliš nákladný. „Tři miliony je zatraceně moc peněz na takovou stavbu, já se přikláním k jednodušší dřevěné konstrukci do jednoho milionu korun,“ uvedl zastupitel Jiří Gonda (ČSSD).
Nakonec zastupitelé prosadili levnější variantu - obyčejný altán má přijít zhruba na třetinu toho, kolik by stála moderní podoba škeble.
„Problém s rozhodováním o podobě altánu vidím obecněji v nedostatečné popularizaci moderní architektury, byť v tomto případě jde o drobnou stavbu,“ míní architekt Valert.
„Lidé u nás se v denním životě příliš často nesetkávají s moderně pojatou architekturou a smýšlejí spíš konzervativně. Pak snadno sklouzne debata o stavbě z veřejných peněz do požadavku na stavbu nějaké neutrální repliky historické stavby, která je ale pro 21. století bezcenná,“ dodal.
Návrh futuristické knihovny se nevešel do finančního limitu
Moderní architektura se v Šumperku do městských staveb prosazuje obtížně dlouhodobě. Před osmi lety padl hodně diskutovaný projekt proměny knihovny. Vítězný návrh architekta Víta Janků přitom oceňovali odborníci i veřejnost jako zajímavé spojení moderny a historické stavby. Fasádu navrhl Janků jako hřbety knih.
„Nová budova si bude s tou původní jakoby povídat, aby každý poznal, že se jedná o knihovnu,“ sdělil tehdy Janků. Polykarbonátová stěna navíc umožňovala ohřev vzduchu na slunci a rozptýlení světla dopadajícího do čítárny. Večer měly obří knihy svítit.
„Ve dne měla dominovat původní historická budova s opravenou fasádou, v noci potom nová část,“ přiblížil Janků.
Návrh nové šumperské knihovny architekta Víta Janků z roku 2008. Futuristické dílo připomínající obří hřbety knih, které by v noci svítily, se nakonec nevešlo do finančního limitu.
Projekt počítal se střešní terasou, kde by se dalo číst a relaxovat, a zahrnoval také čtenářskou zahradu. Vedle půjčoven pro děti a dospělé měl vyrůst přednáškový sál, studovna, půjčovna zvukových nosičů a velká internetová učebna, ale také posezení a občerstvení. To vše v supermoderním kabátě.
Jenže vybraný návrh po pár měsících padl. Zastupitelé totiž stanovili limit, který přestavba nesmí překročit. A do toho se moderní knihovna nevešla.
„Upřímně musím říct, že nelituji, že se knihovna nepostaví. Podle mě by bylo horší, kdyby se stavba s cílem snížit náklady začala ‚ořezávat‘ až během realizace. Pak by vznikl zmetek s mým podpisem,“ komentoval to Janků.
Neprošla ani extravagantní kašna. Na Točáku tak není žádná
Starosta Zdeněk Brož vnímá nedostatek moderní architektury ve městě jako chybu.
„Moderní architektura je vhodným doplněním té historické. Bohužel Šumperk ještě nedospěl k tomu, co je běžné v západních městech. Aby uvažoval v oblasti architektury nadčasově,“ říká starosta.
To se podle něj poprvé ukázalo před lety při debatě o kašně na Točáku navržené ve tvaru žehličky, která byla pro mnohé zastupitele příliš extravagantní. Dodnes ovšem na místě není kašna žádná. Knihovnou a altánem odmítání moderní architektury pokračuje, pro město je to přitom minus také v oblasti turistiky.
„Lidé rádi cestují i za architekturou, jak historickou, tak tou moderní. Šumperk jim může ukázat řadu nádherných historických budov. Moderní architektura by s tím dobře korespondovala,“ míní ředitelka Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Andrea Závěšická.
