U reálného gymnázia v Prostějově dnes stojí pomník s trochu matoucím nápisem. Je na něm, že zde byl židovský hřbitov v letech 1801 až 1908. Pravda je taková, že v těchto letech se tam pohřbívalo, ale tradiční židovský hřbitov zde byl až do roku 1943. Ještě řadu let po válce v místech zůstávala hřbitovní zeď a úlomky náhrobků.
Příběh náhrobků |
Rabín a mecenáš Louis Kestenbaum z USA se rozhodl zahájit pátrání po ztracených náhrobcích a prostějovské radnici nabídl, že by na vlastní náklady celé lokalitě vrátil důstojnost. Proběhlo několik jednání. Nyní však město celý projekt jednostranně ukončilo.
„Je třeba vnímat daný prostor zároveň jako žijící funkční celek a brát v potaz potřeby současných obyvatel tohoto hustě zalidněného sídliště, které prochází postupnou revitalizací, a žáků blízkých škol. Z tohoto důvodu je vámi navrhované řešení pro nás nepřijatelné,“ napsala primátorka Prostějova Alena Rašková bývalému předsedovi Židovské obce v Praze Tomáši Jelínkovi, který projekt koordinuje.
Primátorka tvrdí, že současná podoba s parčíkem a pietním místem vyhovuje.
„S návrhem, že by celá plocha byla upravená s rozházenými náhrobky, nesouhlasíme. Je to u školy, chodí tam děti a v okolí je hustě osídlené sídliště,“ zdůvodňuje Rašková.
Nevyloučila nicméně, že se zástupci židovských organizací by město ještě mohlo jednat o kompromisním řešení. Kromě parku je v místech bývalého hřbitova například parkoviště nebo cesty.
Úcta k zemřelým patří k důležité židovské tradici
Tomáš Jelínek, který s prostějovskou radnicí jedná již třetím rokem, je překvapený.
„Očekávali jsme, že dostaneme seznam připomínek, které náš architekt zpracuje. Místo toho nám bylo sděleno, že současný stav s parkovištěm a parkem vyhovuje,“ sdělil Jelínek.
Úcta k zemřelým patří podle něj k důležité židovské tradici. „Nikdo nemůže obviňovat současné vedení města, avšak město je jako vlastník pozemku jedinou institucí, která může historická příkoří po více než sedmdesáti letech napravit,“ tvrdí Jelínek.
Odmítnutí Prostějova vzbudilo mezi potomky prostějovských Židů, z nichž jen zlomek přežil holokaust, rozčarování a zklamání.
Hrob je na místě lampy, na níž močí psi
„Chodívám se při svých návštěvách Prostějova podívat na hrob svého předka Joachima Maiera, který žil v letech 1809 až 1868. Hrob je v místě lampy veřejného osvětlení, kterou čas od času označkuje i nějaký pes. Jedná se o lampu před domovní adresou Studentská 21,“ uvedl například prostějovský rodák Tomáš Maier z Prahy.
„Vážená paní primátorko, chtěl bych vaším prostřednictvím požádat zastupitele Prostějova, aby neodmítali myšlenku pietní úpravy plochy starého židovského hřbitova, zvláště když je financování zajištěno z externích zdrojů. Naše civilizace a kultura je založena na úctě k životu, ale i zemřelým. Na tyto hodnoty bychom neměli rezignovat. To, jak se naši předci chovali, změnit nemůžeme, ale můžeme změnit důsledky jejich nešťastných rozhodnutí,“ vyzval před pár dny Raškovou.
Rehabilitaci hřbitova podpořil i současný ministr kultury Daniel Herman, který primátorce napsal osobní dopis. Projekt podporuje také Federace židovských obcí.
„Vážená paní primátorko, rádi bychom s vámi věc osobně projednali tak, aby prostor starého židovského hřbitova mohl být důstojně upraven jak ke spokojenosti města a jeho občanů, tak rovněž i židovské komunity,“ napsal Raškové také předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.
O pátrání po náhrobcích vyšly články na celém světě
Prostějovské židovské ghetto patřilo k největším na Moravě. Bydlel zde například spisovatel Stefan Zweig a v Prostějově se narodil světoznámý filozof Edmund Husserl, jehož příbuzní jsou na zdejším židovském hřbitově pochovaní.
Pátrání rabína Kestenbauma po ztracených náhrobcích, které skončily například jako dlažba na dvorku nebo stavební materiál, již přineslo řadu úspěchů. Zapomenuté náhrobky se našly v Drozdovicích, Seloutkách, Sněhoticích, Držovicích nebo v Žešově. Zpráva o nálezech loni obletěla celý svět. ̈
V tisku a na webových stránkách vyšlo na pět set článků o prostějovském židovském hřbitově, mimo jiné v prestižních New York Times, Washington Post, Chicago Tribune, San Francisco Chronicle, britském Daily Mail nebo izraelském Haarec.
„O víkendu se našel další náhrobek v Žešově. Jde o Nanni Stummovou, která zemřela 1. září 1853 ve věku 67 let. Domluvili jsme se s prostějovským muzeem, že tento nález dáme na výstavu, která bude zahájena letos 2. června. V listopadu kromě toho uplyne dvě stě let od úmrtí významného vrchního prostějovského rabína Horowitze, který je před školou rovněž pochován. Prostějov pravděpodobně navštíví řada zahraničních návštěvníků,“ řekl Jelínek.
