Inspektoři veteriny se začali případem zabývat už v půli prosince, kdy je na týrání koní upozornili lidé. Hned po první kontrole pracovníci veteriny adresovali úředníkům z Litovle podnět, aby podvyživenou kobylu chovateli odebrali.
Záchrana týraných koní |
To se ale nestalo, což prokázaly další kontroly na statku. A to na konci ledna a v polovině následujícího měsíce, přičemž po obou následovaly další žádosti veteriny, aby úřad zasáhl. V polovině února se pak do celé záležitosti vložil krajský úřad.
„Případem jsme se zabývali, protože se k nám odvolala krajská veterinární správa. Poukazovala na nečinnost městského úřadu. Jako nadřízený orgán jsme vydali pokyn, aby úřad zahájil s chovatelem správní řízení a kobylu mu odebral,“ řekl Pavel Granzer z odboru životního prostředí a zemědělství kraje.
Jenže ani to nezabralo a došlo na nejhorší - koncem března se veterina dozvěděla, že u zemědělské usedlosti leží uhynulý kůň. Po jeho „ohledání“ inspektoři zjistili, že je to právě zubožená kobyla, o jejíž záchranu se pokoušeli.
„Zemřela vyčerpáním na selhání orgánů. Chovatel se sice vymlouval, že to není jeho zvíře. O tom ale není pochyb, uhynulá kobyla jednoznačně odpovídala popisu, který jsme udělali na našich předchozích kontrolách,“ řekla ředitelka oboru ochrany zdraví a pohody zvířat olomoucké krajské veterinární správy Hana Brázdová.
Odebraní koně jsou ve vážném stavu
Při další kontrole začátkem minulého týdne inspektoři objevili další uhynulé zvíře, přímo na statku našli mrtvé hříbě.
„Poté jsme už městskému úřadu zaslali podnět k odebrání všech koní, protože hrozilo, že může dojít k dalšímu úhynu,“ řekla.
Jak vypadalo odvážení zubožených koní ze statku do náhradní péče:
21. dubna 2016 |
Vývoj v následujících dnech jí dává za pravdu. „Tři koně jsou na kapačkách, začínají jim odcházet játra a ledviny. Pod dohledem veterinářky jsou ale i ostatní koně. Mají problém s přijímáním potravy i vody,“ uvedla Brázdová.
Zásahu na statku se zúčastnil i pracovník kraje, což v podobných případech nebývá obvyklé.
„Byla to výjimečná situace. Vyplynula z toho, že se případ tak táhl. Krajská veterinární správa se s nimi (pracovníky úřadu v Litovli - pozn. red.) nemohla normální cestou dohodnout, za sebe ale říkám, že šlo o složitý případ, a proto nás oslovila,“ upřesnil Granzer.
Radnice: Kvůli složitému vlastnictví dříve zasáhnout nešlo
Tajemník litovelského úřadu Radovan Vašíček při čtvrteční akci řekl, že úředníci statek v minulosti kontrolovali.
„V ten okamžik koně byli nakrmení. My ale nepoznáme, v jaké kondici zvířata jsou,“ hájí postup úřadu. Podle Brázdové však inspektoři na statku při vlastních šetřeních žádné seno či slámu nikdy neviděli.
Vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Litovli Pavel Kurfürst k prodlevě mezi prvním podnětem veteriny a záchranou koní uvedl, že bylo obtížné zjistit, kdo je za stav zvířat zodpovědný.
„Jejich majitelem je nejmenovaná společnost s ručením omezeným, chová je ale fyzická osoba. Statek navíc patří úplně jiné osobě,“ podotkl Kurfürst. Vašíček dodal, že úředníkům také zabralo čas hledání chovatelů, kteří zvířatům poskytnou náhradní péči.
Podle Granzera legislativa nestanovuje za průtahy při zajišťování náhradní péče týraným zvířatům žádnou sankci.
„Tak daleko správní řád nejde,“ dodal s tím, že sankce ovšem hrozí společnosti, která koně vlastní, a chovateli koní. O toho se už také zajímá policie.
„V návaznosti na nález uhynulého koně policisté vyšetřují podezření ze spáchání trestného činu zanedbání péče o zvíře z nedbalosti, podezřelým je muž z Olomoucka. Čekáme na odborné posudky, které mají objasnit, zda docházelo k vědomému protiprávnímu jednání. V případě prokázání úmyslného jednání muži hrozí trest vězení až na šest měsíců, zákaz činnosti a propadnutí věci,“ uvedla olomoucká policejní mluvčí Marie Štrbáková.
Odebírání zvířat provází prodlevy často. Možná i kvůli penězům
Podle místopředsedkyně Ligy na ochranu zvířat Hany Dědochové provází odebrání týraných zvířat jejich chovatelům prodlevy často.
„Někdy k zajištění náhradní péče nedochází vůbec. Vysvětluji si to tím, že ji musí platit obce ze svého. V tom je zakopaný pes, samozřejmě je to ale celé špatně,“ podotkla.
Náklady za náhradní péči koní zmínil i tajemník litovelského městského úřadu. „Při jejich počtu a cenách krmných dávek může jít i o statisíce korun,“ upozornil Vašíček.
A o peníze možná šlo i firmě, která koně vlastní. „Majitelka této společnosti chtěla dosáhnout na dotace a zřejmě neměla možnost či sílu koně ustájit. Bohužel je ustájila u nesprávného člověka,“ míní Granzer.
