Plán na přesun lázní na periferii vzbudil mezi pravidelnými návštěvníky lázní velké debaty.
„Na současných lázních mi vyhovuje především poloha v centru města, proto jsem proti, aby se bouraly nebo stěhovaly někam na kraj města. Kromě sauny, páry nebo plavání pro veřejnost zde trénují plavci,“ je přesvědčena jedna z návštěvnic, Dana Bajerová z Prostějova.
„Na plavání sem chodil i můj syn a bylo by komplikované, kdyby děti musely jezdit trénovat někam k akvaparku. Samozřejmě by ale lázně potřebovaly větší údržbu a modernizaci,“ dodala.
Náměstek primátorky Prostějova Zdeněk Fišer ubezpečuje, že město nic bourat nebude, dlouholetou perspektivu však lázním nedává.
„Budou fungovat do té doby, kdy to půjde po technické stránce,“ řekl. Do té doby chce radnice postavit nové vodní centrum, které by mělo otevřít nejpozději v roce 2018.
Lázně mají vlastní 180 metrů hlubokou artéskou studnu
Na projekt krytého padesátimetrového bazénu u akvaparku, jehož součástí by byly i sauna, wellness nebo fitness, již město zadalo architektonickou studii.
„Jaké bude po výstavbě nového krytého bazénu další využití budovy stávajících lázní, ještě uvidíme,“ uvedl Fišer.
Prostějovské městské lázně se otevřely začátkem roku 1962 a o šest let později zde začala fungovat historicky první hanácká sauna v širokém okolí. Podle zápisů v kronice to bylo to nejlepší, co Prostějov v osudovém roce 1968 potkalo.
V roce 1966 se navíc městu v sousedství budovy podařilo zprovoznit artéskou studnu. Vrt sahá do hloubky 180 metrů a je dostatečně vydatný na to, aby pokryl veškerou denní spotřebu vody. Domovní správa Prostějov, která městské lázně provozuje, tak ročně ušetří až 300 tisíc korun.
Začátkem devadesátých let stavba prošla první rozsáhlou rekonstrukcí a od roku 1994 zde začaly lidem sloužit také posilovna, lezecká stěna, solárium, infrasauna a restaurace.
„Spousta lidí jezdí auty a v okolí akvaparku jsou velká sídliště“
Plánované sousedství venkovního akvaparku s krytým padesátimetrovým bazénem podle města přinese řadu výhod. Přes léto mohou být otevřeny oba provozy a spojení venkovního bazénu s atrakcemi s bazénem na plavání uspokojí děti, rodiny i plavce.
Podobný krytý areál podle Fišera funguje v daleko menším Uherském Hradišti, stál necelých 200 milionů korun a neprodělává. Provoz stávajících lázní stojí kolem 10,5 milionu korun ročně a zhruba polovinu doplácí město.
„I kdyby se znovu otevřela varianta rozšíření stávajících městských lázní, o které se v minulosti také uvažovalo, je to řešení pouze na deset, maximálně patnáct let, protože budova je stará a technologie už má něco za sebou. Varianta dvou zařízení vedle sebe, venkovního akvaparku a krytého bazénu, naopak přináší řadu synergií,“ dodal ředitel Domovní správy Prostějov Vladimír Průša.
Problémem podle něj není ani to, že akvapark je na kraji města. „Je pravda, že poloha v centru je výhodná. Na druhé straně spousta lidí dnes jezdí auty a v okolí akvaparku jsou navíc dvě velká sídliště,“ argumentuje.
Moderní vodní centrum s celoročním provozem v Prostějově chybí. Zejména rodiny s dětmi jezdí mimo léto do akvaparků v Olomouci nebo Vyškově.
Kromě výstavby nového krytého bazénu má prostějovská radnice pro nejbližší období v plánu také opravy venkovního koupaliště ve Vrahovicích. Do práce se hodlá pustit ještě letos na podzim po odkoupení areálu od sokolů tak, aby příští rok v létě bylo již koupaliště nachystané k provozu.
„Sezonu by opravy neměly narušit,“ řekl náměstek Fišer. Cenu odhaduje minimálně na 20 milionů korun.
