„Fakt, že se obě naše mladé vědkyně umístily „na bedně“, považuji za obrovský úspěch. V soutěži je velká konkurence, dvanáct finalistů se vybírá z desítek přihlášených v každé kategorii,“ komentoval výsledky Radek Zbořil, ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
„Obě oceněné jsou pravděpodobně vůbec největšími talenty české vědy,“ míní pak Michal Otyepka, držitel prestižního grantu Evropské výzkumné rady a školitel Paloncýové.
Do soutěže ji tajně přihlásil kolega, získala stáž ve Francii
OceněníObě vědecké naděje bádají v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
|
Osmadvacetiletá Kateřina Holá sklidila úspěch za svoji dosavadní práci, jejímž ústředním tématem jsou uhlíkové kvantové tečky. Studentka třetího ročníku doktorského studia, které její umístění vyneslo měsíční stáž ve Francii, se přitom paradoxně soutěžím spíše vyhýbá. Bez jejího vědomí ji přihlásil kolega.
Kvantové tečky jsou novou generaci nanomateriálů, které by mohly najít uplatnění v diagnostice a léčbě některých nemocí i v technologických aplikacích.
„Problematice se věnuji zhruba pět let, základní metody syntézy uhlíkových teček jsem se naučila během stáže u našich spolupracovníků v Řecku. Nyní se snažíme v RCPTM tyto materiály s fluorescenčními vlastnostmi využít v biomedicíně,“ nastínila Holá.
V lidském těle mohou uhlíkové kvantové tečky fungovat jako miniaturní sondy, které dokáží odhalit a označit nádorovou tkáň. Také mohou sledovat změny teploty nebo pH přímo v buňkách. Vědci je ale testují i pro využití v oblasti LED diod nebo technologií přímého solárního štěpení vody.
Počítačům se chtěla vyhnout, nyní sklízí úspěchy
Druhá úspěšná doktorandka Markéta Paloncýová poslala do soutěže práci nazvanou Počítačové simulace interakcí malých molekul s biomembránami.
„V této kategorii byly práce z různých vědních oborů na rozmanitá témata. Jediné, co nás spojovalo, byly počítače. Snažila jsem se proto zaměřit hlavně na výpočetní část, tedy jak simulace fungují. Nechtěla jsem se ale vyhnout ani tomu, k čemu se dají využít,“ vysvětlila Paloncýová.
Simulace na výkonných počítačích provádějí vědci například proto, aby předpověděli propustnost membrán vůči molekulám. Tyto znalosti mohou v budoucnu pomoci například v medicíně, farmaceutickém či kosmetickém průmyslu.
Počítačové chemii se doktorandka věnuje už od magisterského studia, na začátku studia se ale plánovala vydat jinou cestou.
„Když jsem přišla studovat do Olomouce, řekla jsem si, že teorii se určitě věnovat nechci a nehodlám pracovat s počítači, kterým vůbec nerozumím. Myslela jsem si, že se vydám experimentální cestou,“ popsala vědkyně.
„Vydrželo mi to asi týden, než jsem zjistila, že témata řešená počítačovou chemií jsou skutečně velmi zajímavá. Začalo mě to bavit a navíc mi to poskytuje velkou svobodu. Jediné, co potřebuji k práci, je počítač a připojení k internetu,“ dodala doktorandka, jejíž výzkum interakcí molekul s kožní membránou již několik let využívá jeden z největších světových výrobců spotřebního zboží Procter&Gamble.
