Nové moderní vodní centrum by mělo podle plánů prostějovské radnice začít fungovat na kraji města u stávajícího venkovního akvaparku v Koupelkách nejpozději v roce 2018. Na projekt krytého padesátimetrového bazénu, jehož součástí by byla i sauna, wellness nebo fitness, již město zadalo architektonickou studii.
Po dostavění centra se ale radnice bude muset rozhodnout, zda dál dotovat také provoz stávajících městských lázní v centru. Už dnes město přiznává, že bazén asi zavře. Budova a technologie jsou staré, extrémně trpí vlhkostí a opravy by nestály za to.
„Plavecký bazén s wellness-centrem se bude stavět řádově ještě dva roky nebo i déle a po celou tu dobu budeme staré lázně udržovat v chodu, pokud tam ovšem nebude nějaká zásadní investice,“ sdělil náměstek primátorky Prostějova Zdeněk Fišer.
Přitom ještě začátkem roku radnice slibovala, že staré lázně nechá fungovat až do konce jejich životnosti. Podle Fišera se však může stát, že po otevření nového centra už o staré lázně nebude takový zájem jako dřív.
„Už nyní jsou ztrátové a u nových máme ekonomickou rozvahu nastavenou tak, aby provoz ztrátový nebyl,“ řekl. V úvahu pak podle Fišera přichází rekonstrukce, i když bazén se dá těžko využít jinak, nebo demolice a nová výstavba.
„Prostějov není zas tak velký, aby musel mít dvoje kryté lázně“
Prostějovská Domovní správa, která se o městské lázně stará, ukončení provozu podporuje.
„Myslím si, že Prostějov není zas až tak velký, aby musel mít dvoje kryté lázně. Kapacita padesátimetrového bazénu bude dostatečná, aby byla schopna obsloužit celé město. Z ekonomického hlediska jsme pro jedno zařízení,“ řekl ředitel Domovní správy Vladimír Průša.
Provoz lázní dnes město dotuje pěti miliony korun ročně, otevření nového vodního centra by návštěvníků ještě ubralo a dotace by se musela zvýšit.
„A to se bavíme o provozních nákladech mimo nákladů na údržbu budovy a na technologie. To by do budoucna mohla být dost drahá záležitost,“ varoval Průša.
Opozice je pro zachování lázní i za cenu vyšších dotací
Proti uzavření lázní je však řada stávajících návštěvníků. „Na současných lázních mi vyhovuje především poloha v centru města, proto jsem proti, aby se bouraly nebo stěhovaly někam na kraj města. Na plavání sem chodil i můj syn a bylo by komplikované, kdyby děti musely jezdit trénovat někam k akvaparku. Samozřejmě by lázně potřebovaly větší údržbu a modernizaci,“ je přesvědčená například jedna z návštěvnic Dana Bajerová z Prostějova.
Prostějovské lázněOtevřely v roce 1962, o šest let později zde začala fungovat historicky první hanácká sauna v okolí. Podle zápisů v kronice to bylo to nejlepší, co město v osudovém roce 1968 potkalo. V roce 1966 se navíc u lázní podařilo zprovoznit artéskou studnu a vrt sahající do hloubky 180 metrů a je dost vydatný, aby pokryl celou denní spotřebu vody. Začátkem 90. let se budova dočkala rozsáhlé opravy. Nyní je ročně navštíví až 110 tisíc lidí. |
I za cenu vyšších dotací by provoz městských lázní v centru držel také opoziční zastupitel Jan Navrátil. Vyzdvihuje především, že lázně jsou dostupné a zaběhnuté.
„Běžný občan potřebuje běžné lázně, a pokud fungují, je nesmysl je rušit. Provoz bych držel co nejdéle i za cenu vyšších dotací. Vždyť město investuje peníze do daleko horších věcí. A až to bude ekonomicky neúnosné, tak se to může řešit,“ řekl Navrátil. Připomněl zároveň, že i v centru existovala možnost na rozšíření plaveckého bazénu na padesát metrů.
„Radnice však v minulosti pozemky zcela nevhodně prodala,“ tvrdí.
Sousedství krytého padesátimetrového bazénu s venkovním akvaparkem ovšem podle prostějovské radnice přinese řadu výhod. Přes léto mohou být otevřeny oba provozy, které uspokojí děti, rodiny i plavce. Podobný krytý vodní areál, jaký plánuje Prostějov, podle náměstka primátorky Fišera funguje v daleko menším Uherském Hradišti, stál necelých 200 milionů korun a neprodělává.
