Výměna pozemků se řešila proto, že město nyní potřebuje plochu na rozšíření svého hřbitova u výpadovky na Brno, kde má Federace židovských obcí volnou půdu. Radnice proto požádala o odkup a federace nabídla výměnu.
„Mluvíme o ploše starého židovského hřbitova, který jsme od devadesátých let evidovali v seznamu restitucí, ale z důvodů, že je to komunální majetek, jsme o něj nemohli žádat,“ vysvětloval předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek prostějovským zastupitelům, kteří na svém posledním zasedání o výměně jednali.
„Židovská komunita by tak získala zpět majetek, který jí byl ukraden za druhé světové války s tím, že musí být zachována všechna věcná břemena, která s tím souvisí. Město by tak vyřešilo prostorovou nouzi na svém hřbitově,“ dodal.
Část zastupitelů zejména z opozice nápravu historické křivdy schvalovala. Navrhovali ovšem celou věc odložit na později. Pro toto řešení byl i bývalý primátor Miroslav Pišťák z koaliční ČSSD.
„Pokud bude vyjasněné řešení prostoru starého židovského hřbitova, nebudu mít problém s výměnou toho pozemku. Situace je poměrně komplikovaná, ale jde o ukradený majetek a židovská obec v podstatě neměla šanci o něj žádat. Podle mne patří do těch rukou, ve kterých byl,“ řekl například Petr Lysek ze Změny pro Prostějov.
Pozemku se město nemůže vzdát, je prý zásadní
Zastupitelstvo však nakonec odložení výměny neschválilo, ale celou ji přímo zamítlo.
„Park je plný sítí, na kterých je plně závislá škola a všechny přilehlé domy. Tohoto pozemku se město nemůže vzdát, jeho vlastnictví je zásadní věcí a výměnu bych jednoznačně odmítl. Bylo by to z mého pohledu naprosto nepochopitelnou záležitostí,“ prohlásil opoziční zastupitel František Švec, zvolený za ANO, nyní nezávislý, který je pedagogem na blízké základní škole a reálném gymnáziu.
Proti výměně byl například i další zastupitel Jan Navrátil ze Změny pro Prostějov, který zase zdůrazňoval obavu, že by mohla být ohrožena zeleň a veřejný přístup do parku.
Za druhé světové války prostějovská radnice za německého starosty Maxmiliána Girtha hřbitov koupila jako arizovaný majetek. Náhrobky město následně rozprodalo nebo rozdalo firmám a obyvatelům.
O rehabilitaci starého židovského hřbitova nyní usiluje dobročinná nadace Kolel Damesek Eliezer, která již dřív uvedla, že naopak počítá s rozšiřováním zeleně.
„Co se týká sítí, ty tam budou vždy a budou tam i věcná břemena. Plocha bude k dispozici úplně stejně, jako kdyby byla v majetku města a bylo by třeba řešit akutně nějakou havárii. Postup by byl úplně stejný,“ marně na zastupitelstvu argumentoval předseda Federace židovských obcí Papoušek.
Papoušek: Nikdy jsme nežádali o celou parcelu
Plochu starého židovského hřbitova v Prostějově ministerstvo kultury loni prohlásilo za kulturní památku. Spor o budoucí podobu místa se táhne již řadu měsíců.
Židovská obec usiluje o rehabilitaci hřbitova a plochu, na které jsou pohřbeny téměř dva tisíce židovských obyvatel Prostějova, chce kvůli zvýšení piety označit živým plotem a vystavit zde několik původních náhrobků. Dnes je zde parkoviště a parčík, kde lidé občas venčí psy.
Město se k plánu rehabilitace staví rezervovaně. Proti rehabilitaci a úpravám vznikla petice s více než třemi tisíci podpisů a objevily se rovněž otevřeně antisemitské projevy, které už vyšetřuje policie. Spor nyní řeší bývalý premiér Vladimír Špidla jako mediátor (více čtěte zde).
Když prostějovští radní o návrhu židovské obce na výměnu jednali, nezabývali se plochou starého hřbitova, ale celým parcelním číslem s výměrou třikrát větší. Tento pozemek ovšem zahrnuje veškeré okolí, zeleň a přístupové cesty ke škole. Za těchto okolností radní ani většina odborů výměnu pochopitelně nedoporučili.
„Nikdy jsme nežádali o celou parcelu,“ prohlásil však předseda federace Papoušek. Město to označilo za nedorozumění.
„Jak k tomu došlo, nevím. Vycházeli jsme patrně z toho, že za kulturní památku byl prohlášen celý pozemek a stanoviska dotčených odborů jsou k celému pozemku,“ sdělila vedoucí oddělení majetku města Alexandra Klimková.
