„Návštěvníci mohou vidět velkou kolekci zvoncovitých pohárů, což je krásně zdobená keramika, nátepní destičky a je tam i nějaký zlatý šperk. Vystavena je také nádoba se zbytky textilu. Jde o jeden z nejstarších nálezů dochovaných tkaných vláken,“ sdělila archeoložka a kurátorka výstavy Hana Čižmářová z Muzea a galerie v Prostějově.
Reprezentativní výstava s názvem Pohřbívání v době kamenné, která se věnuje vývoji pohřebních zvyklostí v regionu v neolitu a eneolitu, bude v prostějovském Špalíčku až do konce června.
Při stavbě nového sjezdu z dálnice u Brodku u Prostějova archeologové před dvěma lety objevili pravěkou svatyni, která se podobá pět tisíc let starým tajemným objektům v Anglii a v Evropě nemá obdoby.
Ve struktuře s přesnou geometrickou linií bylo možné kromě prvků typu „henge“ identifikovat také analogie z astronomie v souvislosti s cykly Měsíce. Mohlo jít o svatyni, pohřebiště, shromaždiště nebo astronomickou observatoř našich předků.
„Již na první pohled se objev diametrálně odlišuje od známých prostorových schémat běžných pravěkých sídlišť nebo pohřebišť,“ potvrdil archeolog Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Stavba mohla sloužit ke sledování cyklu zatmění Měsíce
Stonehenge u Brodku tvořily dvě souběžné řady kruhových jam, které sloužily k ukotvení mohutných dřevěných sloupů. Struktura je orientovaná striktně ve směru východ západ.
„Nepochybně šlo o předem promyšlenou stavbu, která odrážela tehdejší znalosti geometrie a astronomie. Spojuje víc možností využití od sociálních a kultovních potřeb až po možné sledování pohybu nebeských těles,“ uvedl Fojtík.
Na počet brodeckých sloupů lze například poměrně dobře přenést megalitický cyklus zatmění Měsíce.
Výstavu o pohřbívání ve Špalíčku doplňuje výlet na mohylníky pozdní doby kamenné v okolí Laškova a Náměště na Hané, přednáška Pavla Fojtíka o Stonehenge a archeologa Miroslava Šmída o mohylových pohřebištích na Prostějovsku, podrobný program lze najít na stránkách muzea.
