Stavba padesátimetrové dráhy by však podle radních byla příliš drahá.
„Podle studie, kterou vypracovala specializovaná firma, je výhodnější kratší bazén, aby byl financovatelný. Dotovaly by ho atrakce, protože provoz samostatného bazénu je ztrátový. Jsme přesvědčeni, že délka pětadvacet metrů je pro většinu běžných obyvatel města dostačující, jinak by také mohli skončit uprostřed vody na dně,“ je přesvědčený náměstek primátorky Prostějova Zdeněk Fišer.
Město původně chtělo padesátimetrový bazén s osmi drahami, jehož cena by však podle studie vyšla až na 450 milionů. „Záleželo by samozřejmě na době splácení úvěru, ale pro město by to bylo na hranici ekonomické únosnosti,“ vysvětlil Fišer.
Prostějovská opozice rozhodnutí ostře kritizuje.
„Před volbami všichni tvrdili, že bude padesátimetrový bazén v Kostelecké ulici. Projekt stál přes milion korun, ale po volbách město otočilo a dnes se tam staví olympijské centrum, kam se veřejnost podle mě už ani nedostane. Pak se našlo řešení v Koupelkách. I když stávající městské lázně nevydělávají, tak jsou službou pro veřejnost. Mám za to, že všechno zrušit, centralizovat do Koupelek a ještě s pětadvacetimetrovým bazénem, tak to je krok zpět. Nelíbí se mi to,“ kritizoval postup města opoziční zastupitel ze Změny pro Prostějov Jan Navrátil.
Radnice: Stávající lázně jedou silou vůle
Lázně v centru města si obyvatelé oblíbili právě kvůli jejich poloze. Do nového plaveckého areálu by museli dojíždět na kraj Prostějova. Fišer potvrdil, že dvoje lázně město provozovat nebude.
„Od revoluce byla budova třikrát rekonstruována. Technologie je bohužel poplatná své době a v objektu kondenzuje vlhkost. Lázně jedou silou vůle a je jen otázkou času, kdy se objeví nějaká velká investice a bazén přestane fungovat,“ tvrdí náměstek. Na provoz město každoročně doplácí kolem pěti milionů.
Prostějovská Domovní správa, která se o městské lázně stará, rovněž podporuje ukončení provozu. „Myslím si, že Prostějov není zas až tak velký, aby musel mít dvoje kryté lázně. Z ekonomického hlediska jsem pro jedno zařízení,“ řekl ředitel Domovní správy Vladimír Průša.
Proti je však řada stávajících návštěvníků. „Na současných lázních mi vyhovuje především poloha v centru. Jsem proti, aby se bouraly nebo stěhovaly někam na kraj města. Na plavání sem chodil i můj syn a bylo by komplikované, kdyby děti musely jezdit trénovat někam k akvaparku. Samozřejmě by lázně potřebovaly větší údržbu a modernizaci,“ míní například Dana Bajerová z Prostějova.
Do oblíbených lázní v centru zamíří každý rok až 110 tisíc lidí
Městský zastupitel Navrátil upozorňuje na to, že v minulosti byla možnost rozšíření lázní i v centru.
„Dvorní trakty se však prodaly. Velkou výhodou jsou tady vlastní studny, které pokryjí spotřebu vody, takže se platí jenom stočné. V Koupelkách měl fungovat synergický efekt venkovního akvaparku a krytých lázní, ale teď to vypadá, že společné bude jen parkoviště. To je špatně. Myslím, že stávající lázně se dají udržovat ještě dlouhou dobu,“ tvrdí Navrátil.
Pětadvacetimetrový bazén, saunu nebo páru v centru Prostějova každoročně navštíví až 110 tisíc lidí. Lázně se otevřely začátkem roku 1962, o šest let později v Prostějově začala fungovat historicky první hanácká sauna v širokém okolí.
V roce 1966 se městu v sousedství podařilo zprovoznit artéskou studnu. Vrt sahá do hloubky 180 metrů a je dostatečně vydatný na to, aby pokryl veškerou denní spotřebu vody. Domovní správa tak ušetří až 300 tisíc korun ročně.
Podle Fišera však moderní areál s bazénem, hracími prvky a wellness programem funguje například v daleko menším Uherském Hradišti. „Stál necelých dvě stě milionů a neprodělává,“ řekl.
