Na začátku devadesátých let měl výrobce papírenských strojů ve svém obchodním oddělení snad jen jednoho pracovníka, který uměl cizí jazyk. Export byl tehdy pro firmu takřka neznámým pojmem. Dnes skupina Papcel, kterou tvoří kromě mateřského závodu pět společností ze západní Evropy, prodává svou produkci ve velkém právě na zahraničních trzích.
„Posledních pět let pro nás představuje vůbec nejúspěšnější roky v naší historii. Vděčíme za to jednak růstu ekonomiky, a dále akvizicím, díky nimž jsme získali nové příležitosti, větší a výkonnější stroje a také reference,“ uvedl generální ředitel Papcelu David Dostál.
„Právě reference jsou tím, co výrobek prodává. V dnešní době nestačí umět stroj vyrobit, zákazník chce vidět i to, že jste ho někomu dodal a v pořádku funguje,“ dodal.
Od nových příležitostí, respektive od zahraničních firem, které jsou součástí skupiny Papcel, si slibuje poměrně razantní nárůst obratu. Loňský dosáhl přibližně 1,4 miliardy korun.
„Díky akvizicím očekáváme, že letos skupina Papcel pokoří magickou hranici dvou miliard v tržbách. Do tří let chceme dosáhnout celkového obratu tří miliard korun,“ nastínil Dostál.
Budoucnost vidí Litovelští i v hygienickém papíru
Zhruba třetinu až polovinu očekávaných třímiliardových tržeb by mohly podle jeho odhadů činit příjmy ze strojů určených na výrobu papírových kapesníků, ubrousků a toaletního papíru. Výrobou zařízení na hygienický papír se mimo jiné zabývá společnost GapCon tissue z Itálie, kterou Papcel zakvíroval na konci loňského roku.
„V hygienickém papíru vidíme velkou budoucnost. Jeho spotřeba se zvyšuje s rostoucí životní úrovní, protože lidé investují více do hygieny, a totéž platí třeba i o restauracích. Dřív v nich bývala na stolech čtvrtka či půlka ubrousku, dnes si jich člověk může vzít, kolik chce. Předpokládáme, že růst spotřeby hygienického papíru bude pokračovat, a to zejména v Asii. Nahoru by ale spotřeba měla jít i u nás,“ očekává generální ředitel Papcelu.
Do akvizic se Papcel pustil již v roce 2012, kdy využil insolvence španělské konkurence v podobě společnosti Gorospotidi a koupil její obchodní značku a know-how. Dva roky poté firma „spolkla“ dalšího soka, tentokrát francouzskou společnost ABK.
V následujících letech Litovelští upřeli pozornost na Apeninský poloostrov, kde si pořídili v roce 2015 společnost Comecart (z ní Papcel následně vytvořil odštěpný výrobní závod – pozn. red.).
Na konci loňského roku přišla na řadu zmiňovaná společnost GapCon, v dubnu pak Papcel zakvíroval další italskou firmu, PMT, která se může pochlubit referencemi v Latinské Americe, Číně a USA.
Nedostatek lidí má řešit mezifiremní spolupráce či výroba v Asii
Akvizice se promítly i do počtu pracovníků skupiny Papcel, která nyní zaměstnává asi 450 lidí, z nichž přibližně 280 zajišťuje výrobu v Litovli.
„I po akvizicích, které vedly k navýšení počtu pracovníků, se potýkáme s nedostatkem lidí. Počítáme proto, že budeme kooperovat – zadáme firmám někde v okolí, se kterými spolupracujeme, 100 až 140 tisíc hodin práce ročně. Kromě toho zvažujeme ještě alternativu – mít vlastní výrobu v Asii, kde zakázky nyní získáváme více,“ plánuje Dostál.
Po dalších akvizicích se ale podle něj Papcel nyní poohlížet nebude.
„Na nějakou dobu budeme muset přibrzdit, dát si oddych, protože investic bylo v poslední době skutečně hodně. Potřebujeme čas na konsolidaci a integraci, tak abychom maximálně využili našeho potenciálu a uvolnili si ruce pro další akvizice v budoucnu,“ vysvětlil ředitel.
Do Papcelu letos vstoupila investiční společnost Bohemia Industry, kterou ovládá spolumajitel Škody Transportation Tomáš Krsek. Dosavadní stoprocentní vlastník litovelského výrobce strojů pro papírenský průmysl, Dostálova rodinná firma VEGA-HSH prodala společnosti Bohemia Industry poloviční podíl Papcelu.
„S tím, že investor přinesl do Papcelu zdroje, které jsme využili k akvizicím,“ řekl Dostál.
Podívejte se, jak Papcel stavěl papírnu za dvě miliardy
26. června 2017 |
