Oba velikáni se sešli právě před 125 lety. Přitom o jejich setkání se dlouho nevědělo.
„Docela nedávno se nám podařilo s velkou pravděpodobností prokázat, že v roce 1893, kdy se Jan Welzl loučil s rodným Zábřehem, došlo ve městě k jeho osudovému setkání s Járou Cimrmanem,“ popsal historické setkání Welzlův velký znalec a obdivovatel a organizátor festivalu Welzlování Zdeněk David.
Odhalení zábřežské desky |
Podle něj právě tehdy přiměl Cimrman Welzla k cestě na sever, a to s cílem přivézt Cimrmanovi informace pro připravovanou stať o výzkumu života polárních samojedů.
„Na cestu věnoval univerzální český génius Welzlovi čtyři krejcary v rakouské měně. Darované mince, jak známo, Welzl neutratil, přinesl je až na Daleký sever,“ vylíčil David.
„Dá se říct, že Cimrman byl Welzlovým rádcem, protože jako zkušený cestovatel poskytl mladému Welzlovi na jeho cestu na sever cenné rady,“ připomněl pak při odhalení památníku jeden ze stvořitelů fiktivního českého génia Zdeněk Svěrák.
Zábřežským badatelům se podařilo odhalit místo, kde si oba velcí muži potřásli rukama. Bylo to u brány v hradební zdi zábřežského zámku, právě zde je proto pamětní deska umístěna.
Odhalením pamětní desky chtějí organizátoři upozornit i na další podobnosti v životě obou velikánů.
„Je třeba známo, že Cimrmanovi je přisuzováno několik převratných vynálezů, například podíl na vynálezu vzducholodě či objev CD – Cimrmanova disku. Welzl zase proslul pokusem sestrojit perpetuum mobile,“ vysvětlil David.
