Když někomu selže krevní oběh a zkolabuje na ulici nebo třeba v práci, může mu pomoci automatizovaný externí defibrilátor (AED). Kromě sanitek je mají ve výbavě některé vozy městské i státní policie či hasiči dopravního podniku. Veřejně přístupných je okolo stovky.
Oproti nedaleké Vídni má ale Praha pořád co dohánět. Tam je veřejně k dispozici 219 defibrilátorů a dalších tisíc mají soukromníci a instituce.
„Zástav oběhu je v Praze zhruba šest set za rok. Zhruba třetina je takových, kde je potřeba defibrilátor,“ říká mluvčí a primář Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Ondřej Franěk.
V srpnu se záchranáři setkali s 26 případy, kdy museli použít defibrilátor. Minulý měsíc jich bylo 47 a třeba v květnu 49. V lednu ale bylo číslo podstatně vyšší, vyšplhalo se na 72 případů.
„Listopad, prosinec, leden a únor jsou nevytíženější měsíce. Tomu odpovídá i toto číslo,“ vysvětluje Franěk a dodává, že současné vysoké teploty nemají na zástavy oběhu větší vliv. V létě se objevuje méně případů, rizikovější je zimní období spojené s Vánocemi, Silvestrem a špatným počasím.
Pomáhají i policisté a strážníci
V naprosté většině použili defibrilátor záchranáři. Dvanáctkrát se ho ujali vyškolení policisté nebo strážníci. Pouze v jednom případě laik.
„Jsou to všechny pokusy o resuscitaci. Bohužel polovina z nich nedopadne dobře už na místě, z druhé poloviny polovička pacientů umře v nemocnici,“ říká Franěk. Život se tedy podaří zachránit přibližně čtvrtině pacientů.
Kde jsou defibrilátoryAutomatizovaný externí defibrilátor (AED) dodává kontrolovaný elektrický výboj, který může obnovit normální srdeční rytmus. Přístroje jsou například zde:
Úplný přehled zde: zachrankaapp |
Podle záchranářů mají největší smysl mobilní defibrilátory, tedy ty, které mají policisté či záchranka v autech.
„Stane se pouze občas, že zrovna u stabilního defibrilátoru dojde k zástavě oběhu. Spíše ho potřebujete o kilometr nebo pět set metrů vedle, to už je velmi daleko,“ přibližuje Franěk. Při zástavě rozhoduje rychlost pomoci.
Stejně postupují i státní policisté. „Prvosledové hlídky v Praze jsou vybaveny defibrilátory,“ říká mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. Tyto hlídky jezdí k tísňovým voláním na linku 158 a k nejzávažnějším případům.
„Denně jich je několik v ulicích. Operátor podle GPS vidí, kde se pohybují. Dokáže vyslat nejbližší prvosledovou hlídku tak rychle, aby se pomoc dotyčnému dostala třeba ještě před příjezdem záchranné služby,“ říká Zoulová.
Záchranáři razí přístup First Responders (anglické označení pro ty, kteří se jako první dostaví na místo a poskytnou pomoc). „Pokud existuje možnost rychlejšího dojezdu městské policie, je k pacientovi s náhlou zástavou oběhu vyslána společně s posádkami záchranářů v sanitních vozech,“ říká mluvčí městské policie Irena Seifertová.
Uliční defibrilátor je i v Praze, v horní polovině Václavského náměstí. Společně s vyvíječem vzduchu, podobným přístroji v letadlech. Ten ale záchranáři kritizují.
„Nemá to praktický význam pro resuscitaci a může to mít potenciální rizika. Ze zdravotnického hlediska je to jednoznačně podvod,“ říká k vyvíječi Franěk.
Podobně to funguje i ve Vídni. „Každé policejní i hasičské auto ve Vídni je vybaveno defibrilátory,“ říká Martin Landa ze Zahraniční kanceláře města Vídně. „Přístroje naleznete ve všech úředních budovách, domovech pro seniory i klubech seniorů, další aktuálně umísťuje vídeňský magistrát do ulic i na městské tržnice,“ dodává.
Reakci firmy Ankaba, která zařízení na Václavské náměstí dodala, se MF DNES nepodařilo zjistit. Firma nereagovala na telefonáty ani SMS. Zařízení si od ní objednal honorární konzulát Belize, který záměr obhajuje se slovy, že chtěl pomoci veřejnosti.
