Turisté často narušují pietu památníků holokaustu a koncentračních táborů, kde pořizují nevhodné fotografie. Zapomíná Evropa na hrůzy holokaustu?
Chybí jí bezprostřední zkušenost s válkou. Je pravda, že příslušníci mladší generace nemají často představu, co holokaust byl. Chybí také přímá rodinná vazba na lidi, kteří za války zahynuli. Pieta se proto u některých zvolna vytrácí.
Evropa se potýká s novou vlnou antisemitismu, která nemá od konce druhé světové války obdoby. Vandalové ve Francii opakovaně poničili židovské hřbitovy, projevy nenávisti zažívají také židé v Polsku, Německu nebo Velké Británii. Jak to, že je antisemitismus stále živý?
Má to hned několik příčin. Po druhé světové válce byly v důsledku holokaustu veřejné projevy antisemitismu utlumeny. To ale neznamená, že se jich všichni vzdali. Stále existovaly neonacistické organizace, které přenesly antisemitismus přes období relativního klidu.
S rostoucím časem od konce druhé světové války mají někteří pocit, že si mohou více dovolit být antisemitští, protože už není tolik bezprostředních svědků, kteří holokaust zažili.
Antisemitismus se nyní rozmáhá také v přistěhovaleckých komunitách, které tady v poválečném období nebyly, a šíří ho také antisemitské muslimské kruhy. Tento týden se v médiích například objevila zpráva o novinářích z arabské televize Al-Džazíra, kteří bagatelizovali holokaust.
Antisemitismus využívá také nová levice, která pod pláštíkem ochrany Palestinců před izraelským státem často generuje antisemitismus maskovaný za antisionismus. Upírá tím Židům práva, která mají jiné národy.
Zmínil jste imigranty z muslimských zemí. Jakým způsobem se na antisemitismu podílí?
Muslimský antisemitismus se projevuje zvláště ve Francii a v poslední době také v Německu nebo Rakousku. Z hlediska muslimů je problematická přítomnost židovského státu na jejich svatých místech v Izraeli.
Miroslav MarešJe to politolog a vyučující na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Specializuje se na pravicový i levicový extremismus, systémy politických stran v západoevropských zemích nebo terorismus. Je vedoucí skupiny Pravicově-extremistické, levicově-extremistické a separatistické násilí v Evropě v Evropské expertní síti pro záležitosti terorismu.  |
Proč?
Ať byl vznik Izraele jakkoli komplikovaný, dokázal se uchytit a je ekonomicky vzorovým státem. Ve srovnání s dalšími zeměmi regionu je silně demokratický. Izrael je příkladem, že v takovém geopolitickém prostředí je možné vybudovat úspěšný fungující stát, což řadě muslimských vůdců leží v žaludku, protože oni sami takové státy vybudovat nedokázali, i když mnozí disponují petrodolary.
Mobilizují proto vlastní obyvatelstvo proti Izraeli, což přenášejí také do muslimských komunit po světě. Tradiční evropský antisemitismus se tak prolíná s přistěhovaleckým.
Kdy se v Evropě začal muslimský antisemitismus projevovat?
Soudobý muslimský antisemitismus má kořeny už před druhou světovou válkou a během ní. Samozřejmě se odvolává i na několik pasáží Koránu. Někteří přední muslimští vůdci spolupracovali s Adolfem Hitlerem na bázi antisemitismu a protibritského boje. Nechci tím ale říct, že byl za druhé světové války každý muslim prohitlerovský. Zapomíná se na to, kolik muslimských vojáků bojovalo ve spojeneckých armádách.
Antisemitismus projevují také příznivci evropské krajní pravice. V čem se liší jejich pojetí antisemitismu od toho muslimského?
Krajní pravice není jednotná a vztah k Izraeli ji rozděluje. Modernistická krajní pravice už antisemitismus z velké části opustila. Stále však panuje v tradičních neonacistických kruzích, které navazují na hitlerovské dědictví. I dnes se publikují práce, které popírají holokaust nebo existenci koncentračních táborů.
A co antisemitismus ze strany dalších náboženství?
Existují dogmaticko-křesťanské skupiny, které pěstují tradiční antijudaismus s kořeny v 19. století i hlouběji v historii. Jsou mezi nimi katolíci i ortodoxní křesťané. Jejich antisemitismus se váže na náboženské důvody, třeba že židé ukřižovali Ježíše Krista. Zároveň obsahuje odpor proti současné židovské elitě.
Antisemitismus je dnes obecně hodně rozšířen v protizápadních kruzích. Ty pracují s konceptem, že židé ovládají moc ve Spojených státech. Antiamerikanismus tak jde ruku v ruce s antisemitismem.
Je evropský antisemitismus motivovaný antisionismem?
Řekl bych, že spíš ten krajně levicový, respektive jeho část. Ne každý antisionista je nutně antisemitou. Ale i krajně pravicový antisemitismus balí antisemitská stanoviska do antisionistického hávu. Čeští neonacisté z Národního odporu před několika lety bojovali navenek proti antisionismu, ale reálně za tím ukrývali antisemitské ideje.
Co vede k antisemitismu lidi, kteří nejsou zastánci žádné ideologie?
Řekl bych, že nedostatek pocitu vlastního zadostiučinění. Nejsou spokojení s politikou ani se svou osobní situací. Je velmi snadné to svést na to, že židé ovládají svět, a úspěšné protekční rodiny jsou proto úspěšnější než oni.
Ovlivňuje názory lidí, kteří dříve neměli k židům negativní vztah, antisemitská rétorika politiků? Například maďarský premiér Viktor Orbán se často vymezuje proti podnikateli Georgi Sorosovi, který je žid.
Myslím si, že ano. Ačkoli zrovna v Maďarsku se vedoucí politici vůči Sorosovi nevymezují otevřeně kvůli tomu, že je žid. To dělají radikálnější a extremističtí politici, nikoli Orbán. Rozšíření jednoduchého poselství, že za naši špatnou situaci mohou židé, funguje také na lidi, kteří nejsou organizovaní a nemají pevné politické přesvědčení.
Jaká je nálada vůči židům v české společnosti?
Dílčí projevy antisemitismu tady jsou. Jeho míra je ale v Česku menší než v jiných státech. Souvisí to s tím, že Češi většinově velmi pozitivně vnímají Izrael. Silné česko-izraelské spojenectví je prosazováno napříč politickým spektrem. Také v českém prostředí však existuje tvrdý antisemitismus. Objevují se tady i jednotlivé případy antisemitismu u muslimů. Ale je to marginální fenomén, protože jich tu žije málo.
Byly by projevy antisemitismu v Česku výraznější, pokud by tady existovala početná ortodoxní komunita jako například ve Francii?
Je to možné. Naposledy se v Česku objevily výrazné projevy antisemitismu v Prostějově, kde se střetly představy ortodoxní židovské komunity se zájmy části veřejnosti (pozn. redakce – Federace židovských obcí se snažila o rehabilitaci bývalého židovského hřbitova).
Paříží otřásá vlna antisemitismu, město zaplavily hákové kříže |
Na pozadí tohoto sporu se objevily u některých odpůrců tradiční tvrdé antisemitské názory. V Česku je však obecně velmi silný antiklerikalismus vůči všem dogmatickým projevům náboženství. Pokud by chtěla katolická církev postavit kostel někde, kde by se to jiným nehodilo a nelíbilo, může to mít podobné konotace.
Můžeme ve spojitosti s novou vlnou antisemitismu očekávat další odliv evropských židů do Izraele nebo USA?
To se momentálně děje v případě Norska nebo Francie. Někteří židé by mohli přejít ve větší míře do našeho prostoru. S výjimkou České republiky by si však v okolních zemích, jako je Polsko, Maďarsko nebo Slovensko, oproti západní Evropě příliš nepolepšili. Exodus do Spojených států a do Izraele je v současné době realitou.
Také Spojené státy se přitom loni setkaly s výraznějším projevem antisemitismu, když ozbrojený muž zabil v pittsburghské synagoze jedenáct lidí. V dubnu střílel další muž v synagoze v San Diegu. Jak na to zareagovali američtí židé?
Americká židovská komunita na tyto případy reaguje citlivě a vnímá to. Část americké krajní pravice byla antisemitská po celé poválečné období. Z americké neonacistické scény se zrodil pojem ZOG – Zionist Occupation Government, který má v USA tradici od osmdesátých let a poté ho převzala světová neonacistická scéna. Sionisté jsou podle něj okupační vládou, která obsadila Spojené státy a evropské země.
Útoků proti židům stále přibývá, říkají statistiky. Nejhůř je na tom Evropa |
V osmdesátých letech teroristická skupina The Order v USA zastřelila židovského novináře. Antisemitské projevy tam tedy nejsou nové, ale v současné době nabírají na intenzitě. Souvisí to i s myšlenkou, že za masovou migrací stojí vlivné židovské kruhy, které chtějí rozdělit tradiční národy. To vede část krajní pravice k militantním antisemitským projevům.
Izrael se snaží přimět evropské státy, aby přijaly deklaraci o antisemitismu. Myslíte, že oficiální vyjádření solidarity něco změní?
Je to symbolický milník. Ale nemyslím si, že by to vedlo k razantní změně. Zakořeněné předsudky vůči Izraeli jsou v části evropské politické scény velmi silné.
Některé evropské levicové strany pracují s koncepty levicového antisionismu a vytvořily si silnou voličskou základnu v přistěhovaleckých komunitách. Je pro ně tedy těžké se takových postojů zříct právě kvůli potenciálním voličům. Tyto strany sice tvrdí, že jsou antisionisté a nikoliv antisemité, ale budou mít problém přijmout takovou deklaraci o antisemitismu, která by je v očích voličů zdiskreditovala.
Američtí židé čelí útokům na hřbitovy i bombovým hrozbám:
