Některým lidem se ovšem nelíbí, že tráva je na těchto místech vysoká, protože přírodní louky se méně často sečou.
„Kdy se začne řádně sekat tráva v ulicích? Půl metru plevele už snad stačí. Myslím, že momentálně není takové počasí, aby se nesekalo. Prší poměrně často a tráva vláhu má. Kdyby se sekalo pravidelně třeba na deset centimetrů, tak tráva zesílí, zhoustne a bude vlhko držet víc a bude také vypadat dobře. Louky si dělejte někde na okraji města nebo se přestěhujte na vesnici,“ zlobil se například jeden z diskutujících na webových stránkách města.
Prostějovské louky |
Podle mediální referentky magistrátu Anny Kajlíkové jsou místa, na která si muž stěžuje, speciálně vysetá, aby se nesekala, uchoval se zde co nejpestřejší život a staly se z nich přírodní louky.
„Věřte nebo ne, není snadné najít kompromis mezi těmi, kteří si stěžují, že ve vysoké trávě jsou klíšťata, a těmi, kteří sekat nechtějí. Není to tak jednoduché,“ vysvětluje Kajlíková.
Osivo z louky u Ohrozimi
Město začalo vysazovat přírodní louky již v roce 2009 například v Brněnské ulici, v lesoparku Hloučela nebo na kruhovém objezdu v Plumlovské ulici.
Loni na podzim 2019 se pak počet lokalit rozšířil a v současné době je celková plocha téměř sedm tisíc metrů čtverečních.
Jde o ulici Josefa Lady, Janáčkovu, Vrahovickou nebo Dolní, letos na jaře byly osety další plochy na sídlišti Svobody nebo na křižovatce ulic Svatoplukova a Olomoucká.
„V této věci spolupracujeme s odborníky na oblast květnatých luk a druhově bohatých trávníků. Také díky tomu se mohl na podzim loňského roku uskutečnit zajímavý experiment s využitím regionálního osiva z louky nad Ohrozimí, a tak tyto místní rostliny zpestřily trávníky v lokalitě Močidýlek nebo v ulicích Kralická a Dolní,“ vysvětluje náměstkyně primátora Milada Sokolová.
Kromě zpestření městské krajiny mají louky podle ní dobrý vliv na životní prostředí. Ve vyšší trávě se totiž lépe zachytí prach a nečistoty, vyšší trávník umí lépe hospodařit s vláhou a výrazně zvyšuje biodiverzitu. Louky jsou pastvou pro opylovače, domovem mnoha druhů hmyzu a poskytují potravu ptákům.
Pro město to má také další výhody, sníží se náklady na údržbu, neboť přírodní louky se sečou pouze dvakrát ročně.
„Pro každou plochu jsme zvolili takové druhy, které na ní mohou nejlépe prosperovat. Na většině nově osetých ploch najdeme 40 až 100 druhů rostlin, což je podstatně více než v běžném městském trávníku. Úměrně tomu roste i počet živočichů, kteří takové prostředí mohou využívat,“ podporuje tento trend rovněž předseda komise životního prostředí na radnici Libor Marčan.
