„Cílem studie je analyzovat prostorové preference obyvatel a návštěvníků města během horkých letních dnů a identifikovat lokality, které považují za nehostinné. Zároveň vyhodnotíme obyvateli upřednostňovaná opatření z hlediska snížení teplotního stresu,“ popsal Michal Lehnert z katedry geografie.
Pocitová teplotní mapa Olomouce navazuje na předchozí výzkum, do kterého se krajské město zapojilo společně s Brnem, Ostravou a Plzní.
Vědci z katedry geografie Univerzity Palackého a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd na základě prostorové analýzy místních klimatických poměrů vytvořili a městům předali data umožňující identifikaci lokalit ohrožených takzvaným teplotním stresem.
Laicky řečeno míst, kde se drží nadměrné horko a lidé, ale třeba také zvířata, se tam proto necítí dobře.
Vytvářená mapa doplní rozbory o subjektivní prvek, tedy o pocity samotných obyvatel a návštěvníků.
„Současné přístupy k hodnocení teplotního stresu kromě námi dříve zkoumané fyzikální úrovně, jako jsou bioklimatické podmínky, kterým je jedinec vystaven, zdůrazňují také roli fyziologických a psychologických faktorů a jejich vzájemnou interakci,“ zdůvodnil Lehnert.
Vědci chtějí informace zhruba od tisícovky lidí, zatím se do projektu zapojily přes tři stovky respondentů.
Výsledky výzkumu, které mají být k dispozici začátkem příštího roku, poslouží nejen k vědeckým účelům, ale budou také předány magistrátu, který je může využít ke zlepšení míst, kde se lidé kvůli nadměrnému horku nechtějí zdržovat.
„Jejich účast na rozvoji veřejných prostranství je pro kvalitu života ve městě velmi důležitá,“ podotkl Jiří Pánek z katedry rozvojových a environmentálních studií, který spoluvyvíjí portál PocitoveMapy.cz, na němž je možné dotazník k pocitové teplotní mapě Olomouce vyplnit.
