Nejvíce případů klíšťové encefalitidy se podle hygieniků objevilo na Olomoucku a Prostějovsku. Loni v červnu přitom hygiena zaznamenala jen jeden případ.
Dramaticky vypadá hlavně praxe místních lékařů. Na infekčním oddělení Nemocnice Prostějov, kde léčí komplikovanější případy nemoci, jen od května hospitalizovali na tři desítky lidí, což zdravotníci dlouho nepamatují.
„Pokud jde o případy klíšťové encefalitidy, je tento rok jeden z nejhorších za poslední léta. Počet pacientů je určitě vyšší než minulý a předminulý rok, a to jsme také říkali, že jich máme hodně,“ popsal primář infekčního oddělení Zdeněk Prokeš.
Prostějovská nemocnice nepřijímá jen pacienty z Olomouckého kraje, ale i z ostatních přilehlých oblastí, i proto může být počet tamních případů vyšší.
„Na odděleních jsme od května měli hospitalizováno asi 30 lidí, a to jsme nemohli přijmout všechny, protože jsme buď neměli místo, nebo jsme ještě byli v covidsystému,“ upřesnil primář.
V současné době podle něj leží v Prostějově asi pět lidí se středně těžkým až těžkým průběhem encefalitidy. Celkově je podle statistik počet nemocných za letošní první pololetí o čtyři vyšší než v roce 2019.
Letošní vlhké počasí klíšťatům nahrává
Klíšťata každopádně letos mají ideální podmínky. Zatímco loni v létě je od útoků odrazovalo vedro a sucho, tento rok je po častých deštích v lesích i na loukách vlhko, proto nepřestávají být aktivní.
„Když je sucho a teplo, klíšťata jsou zalezlá v půdě a nečíhají v přírodě na hostitele. Pro předchozí léta bylo typické, že jejich aktivita prakticky ustala, nebo se aspoň výrazně snížila, přičemž znovu nastoupila až na podzim. Letos je to jinak,“ vysvětlil Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.
Aktivita klíšťat je momentálně z desetibodové škály na šestce, což je podle Českého hydrometeorologického ústavu, jenž situaci monitoruje, středně velké riziko.
Případů klíšťové encefalitidy přibývá po celé republice, od začátku roku se nemocí nakazilo už 158 lidí, nejvíc na jihu Čech, na Vysočině či na jižní Moravě.
V očkování je Česká republika pozadu
Počty nakažených Čechů vůbec už léta patří k nejvyšším v Evropské unii, smrtnost na nemoc lidově zvanou klíšťovka je u nás zhruba jedno procento. Přestože se proti ní dá očkovat, průměrná proočkovanost české populace je pouze 25 procent.
Pro srovnání – v sousedním Rakousku, kde je výskyt infekčních klíšťat podobný jako u nás, se nechává očkovat 80 procent obyvatel. Díky tomu se tam počty nakažených osob pohybují řádově v desítkách případů za rok, zatímco u nás jsou jich za stejné období stovky.
Očkováním se přitom dá zabránit trvalým následkům, které nemoc může zanechat, zvláště u starších pacientů.
„U dospělých a starších osob bývají častěji dlouhodobé komplikace a onemocnění může vést k invaliditě nebo k úmrtí pacienta. Nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií a stoupá výskyt trvalých následků,“ uvedl Petr Brhel, přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Mezi trvalé následky patří bolesti hlavy, poruchy soustředění a spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy a sluchu, obrny svalů v obličeji nebo obrny končetin.
Ve vývoji je i zbraň proti lymské borelióze
Zatímco na encefalitidu je vakcína již běžně dostupná, na lymskou boreliózu, kterou klíšťata u nás ročně nakazí přes čtyři tisíce lidí, se ještě nezačala vyrábět.
Účinná očkovací látka však už na světě je, jak ověřili čeští vědci z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Jako jediné na světě si jej vybrala americká farmaceutická společnost, aby otestovali jeho nově vyvinutou vakcínu na myších.
Látka byla podle vědců účinná na sto procent. „Na pozadí covidové šlamastyky je nyní otázkou, zda firma bude ve vývoji pokračovat a dotáhne vakcínu až do komerčního produktu. Já pevně doufám, že to pro ni bude prioritou. Byl by to průlom,“ řekl Libor Grubhoffer z Parazitologického ústavu.
Jihočeští vědci zároveň pracují na univerzální vakcíně, která by působila proti klíšťatům obecně. Látka by podle Grubhoffera měla chránit nejen proti zakousnutí a sání klíštěte na hostiteli, ale taky proti klíšťové encefalitidě, bakteriím lymské boreliózy a proti původci onemocnění, jemuž se říká babezióza.
I když evropský projekt, který výzkum financoval, už skončil, čeští vědci pokračují dál. „Máme asi osm kandidátních vakcín, které jsou více nebo méně schopny zajistit ochranný efekt. K jednoznačnému výsledku jsme zatím nedospěli, ale nevzdáváme to,“ doplnil Grubhoffer.
On sám se přimlouvá za to, aby se lidé dostupným očkováním chránili alespoň proti klíšťové encefalitidě. Na vakcínu podle něj není ani dnes pozdě.
„Ve zrychleném protokolu se dá jít na druhou dávku očkování dřív než po měsíci, krátce po ní už by protilátky měly člověka chránit. Druhou fázi aktivity klíšťat, která přichází s pozdním létem, tak lze ještě zachránit.“
