Zima napáchala včelařům méně škod než ta minulá, ukázaly dotazníky

Pozorování odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci přineslo zjištění, že zimní měsíce nepřežilo necelých 15 procent produkčních včelstev v Česku. Letošní zima tak napáchala tuzemským včelařům méně škod než ta předešlá. Problémy jsou ale i s krádežemi.

ilustrační snímek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Letos už poosmé olomoučtí přírodovědci pracovali na projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimovaní včelstev.

„Ubylo včelařů, kteří v zimě přišli o všechna včelstva. I přesto necelých deset procent respondentů na konci zimy evidovalo více než padesátiprocentní ztráty. Největší úhyny hlásí včelaři v Pardubickém kraji a Kraji Vysočina,“ uvedla Šárka Chovancová z přírodovědecké fakulty.

„Díky dotazníkům od 1 745 respondentů máme letos informace o 26 592 včelstvech. V souhrnu za celou republiku činily letošní ztráty včelstev 14,5 procenta. Ve srovnání s předchozími léty byly letošní ztráty nižší,“ řekl Jiří Danihlík z katedry biochemie, podle kterého se letošní ztráty včelstev pohybují na úrovni sezon 2016/17 až 2018/19.

Mapa a data

Experti zprovoznili unikátní interaktivní mapu České republiky s údaji o ztrátách včelstev, hustotě zavčelení či průměrné produkci medu na jedno včelstvo.
V Česku je evidováno zhruba 696 000 včelstev a bezmála 61 000 včelařů. Čísla z průzkumu za Českou republiku jsou zasílána mezinárodní asociaci COLOSS. Podrobná data najdete ZDE.

„Včelaři, kteří zaznamenali vysoké úhyny, v komentářích uvádějí, že se kolem září a října vyskytovala intenzivní loupež mezi včelstvy,“ poznamenal Danihlík.

Jako příčiny úhynů včelaři označují varroózu, hlad nebo virózy. “Několik případů referuje i o otravách včelstev během květu řepky,“ podotkl Danihlík.

Výnosy medu

Odborníci se v průzkumu poprvé zaměřili také na spokojenost s produkcí medu.

„Záměrně se neptáme na průměrný medný výnos, ale na subjektivní názor včelařů. Loňský medný výnos hodnotilo 26 procent chovatelů jako podprůměrný a 39 procent jako nízký. Dlouhodobé sledování nám poskytne zajímavá data, která budeme moci vyhodnotit v kontextu krajinných změn a z nichž budeme moci odvodit trendy,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.

Olomoučtí přírodovědci díky svým sledováním zjistili, že rozsáhlé úhyny včel se v tuzemsku opakují v průměru jednou za dva až tři roky.

„Ve spolupráci s našimi výzkumnými partnery pokračujeme ve výzkumu imunity včel, letos se zaměříme na odolnost vůči virům. Tomuto tématu se také budeme věnovat při vzdělávání včelařů. A protože chovatelé včel stále častěji používají kyselinu šťavelovou, máme v plánu prověřit její vliv na zdraví včel,“ doplnil Danihlík.

Na průzkumu úspěšnosti zimovaní včelstev se už poosmé podílejí odborníci z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP).