Podle ministerstva je plán reakcí na velká sucha uplynulých let. „V letech 2015 až 2020 se řada lokalit na Olomoucku a Přerovsku potýkala s nedostatkem vodních zdrojů pro průmysl, zemědělství a výrobu pitné vody. Z těchto oblastí přišel požadavek na zvýšení zabezpečení dodávek vody,“ vysvětlil ministr zemědělství Miroslav Toman.
„V návaznosti na koncepci ochrany České republiky před následky sucha jsme proto iniciovali tento návrh,“ dodal.
Přehrady na řece Moravici jsou podle ministerstva schopny i při plnění všech svých vodárenských povinností v Moravskoslezském kraji ještě pořád dodávat do oblastí střední Moravy s nedostatkem vody zhruba kubík za sekundu. Resort už připravil tři varianty řešení.
„Východní spočívá ve využití stávajícího vodárenského systému Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, které dodávají upravenou vodu společnosti VaK Přerov. Další varianty byly západní, které by přiváděly surovou neupravenou vodu. U těch by musel být vybudován zcela nový přivaděč,“ shrnul mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
První ze západních variant podle něj může využít gravitační dopravu vody raženým tunelem, což by znamenalo vysoké náklady na vybudování, ale nízké na provoz. Druhá počítá s čerpáním vody potrubním systémem uloženým pod povrchem, stavba by tak byla relativně levná, ale provozování dražší.
„Všechny varianty byly v rámci investičního záměru posouzeny z hlediska technické proveditelnosti, nákladů a předpokládaných vlivů na životní prostředí. Dokument, který připravuje Povodí Odry, byl dokončen a nyní se projednává s kraji. Výsledky spolu s návrhem dalšího postupu budou do konce září předloženy vládě,“ doplnil Bílý.
Nádrž z Opavska už roky pomáhá Hranicím
Díky mezikrajské spolupráci už přitéká voda z Kružberské přehrady čištěná v úpravně Podhradí u Vítkova přivaděčem na Přerovsko. Ten by se tak mohl zapojit do východní varianty. Bez vody ze zmíněné přehrady si v současnosti už neumí představit provoz vodárenské sítě v Hranicích.
„Když zhruba před dvaceti lety vznikla potřeba dodávek vody do nové průmyslové zóny, došlo k napojení na úpravnu v Podhradí. Od té doby město využívá dodávky k plné spokojenosti,“ nastínil mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.
Projekt ministerstva nicméně v regionu zatím bez ohledu na to, která varianta nakonec dostane přednost, nemá velkou podporu jak u politiků, tak třeba ani vodohospodářů. Například vedení kraje ho nevidí jako potřebný.
„Není zde poptávka po zdroji vody ze sousedního regionu, a tudíž ani po takovém projektu,“ uvedl krajský radní pro oblast životního prostředí, odpadů a zemědělství Martin Šmída.
Podle něj je potřeba problematiku sucha řešit jinak než budováním „rour mezi kraji“.
„V budoucnu to může být alternativa ke zvážení. Do té doby bychom však měli nasměrovat energii a peníze spíše do chytrého hospodaření s vodou v krajině než do podobných megalomanských projektů,“ myslí si Šmída.
Odborníci o užitečnosti plánu pochybují
Také vodohospodáři jsou k projektu zdrženliví. „Já potřebu vody ze Slezské Harty nevidím. Redistribuce vody na tak velkou vzdálenost není podle mě správná myšlenka. Spíš by se v regionu měla prosazovat stavba přehrady na řece Moravě, protože na ní není ani jedna,“ míní technický náměstek Vodohospodářské společnosti Olomouc Jiří Kožušníček.
Navíc podle něj už dlouho existuje varianta možného kratšího propojení jižních deficitních oblastí regionu s bohatými zdroji spodních vod u Mohelnice.
Potřebnost nevidí ani hydrolog Vladimír Šala. „Je pravda, že do loňska panovalo velké sucho, ale ani tehdy nebyl nedostatek podzemní vody v Olomouckém kraji takový, že by byl nedostatek pitné vody. Zdroje se navíc od té doby dostaly do normálního stavu a někde dokonce i nad něj,“ sdělil.
Podle zemědělců užitečnost projektu závisí mimo jiné na tom, zda bude možné přiváděnou vodu použít i na zavlažování, nebo půjde pouze o pitnou.
„Neznám detaily, ale pokud by bylo možné dodávanou vodu aspoň zčásti využít pro zavlažování, bylo by to jen dobře. Zvlášť pro pěstitele ovoce a zeleniny. Je tady ale otázka nákladů a efektivity,“ řekl šéf Krajské agrární komory Olomouckého kraje Martin Novák.
Třeba v roce 2017 klesla půdní vlhkost na Hané někde pod dvacet procent a tato místa tak tehdy patřila k nejsušším oblastem v republice.
