Například společnost EKO servis Zábřeh, kterou stoprocentně vlastní město, prodává tunu katrovaného kompostu za šest set korun.
„Cena nám pokrývá částečně i náklady na ostatní frakce, které prodáváme levněji. Tu nejhrubší rozdáváme, případně ji používáme zpět do kompostovacího procesu,“ říká jednatel společnosti Milan Doubravský.
Hrubší frakce by se podle něj dala snadno použít do pole na zaorání jako hnojivo. „Ale zemědělci tomu nejsou vyloženě otevření, i když někteří si to uvědomují. Jednodušší je pro ně aplikovat umělé hnojivo, ačkoli všichni víme, že do půdy by se spíš měla dostávat organická hmota,“ dodává Doubravský.
S tím farmáři souhlasí. „Určitě by bylo dobré kompost do půdy zapojit. Mělo by to pozitivní vliv na vše – od eroze, výnosů, jímání vody v půdě, obnovu půdního života. Aktuálně nastavená politika to ale neumožňuje,“ podotýká předseda představenstva Okresní agrární komory v Přerově Josef Hlavinka.
Upozorňuje přitom, že hnoje není tolik jako dřív, protože živočišné výrobě se chce věnovat málokdo. Je totiž ztrátová.
„V dobách, kdy bylo kompostáren málo, se vpravování kompostu do půdy podporovalo dotačním programem. Nebylo by špatné ho obnovit. Jinak to není ekonomické. Ve velkém množství je aplikace náročná. Otázka je, k čemu se stát a naše vláda přikloní,“ doplňuje.
Prodá vše, za minimum
Josef Korhoň provozuje kompostárnu v Mostkovicích na Prostějovsku.
„Jsme v podhůří Drahanské vrchoviny, kde jsou opravdu chudé půdy. V dosahu rozumné rozvozné vzdálenosti do dvaceti kilometrů se spolupráce se zemědělskými společnostmi z okolí daří, i když ne, že by to ekonomiku zvedlo, držíme se hodně dole. Aspoň to ovšem má logiku a kompost do půdy opravdu jde. Přebytky prodávám různým výrobcům substrátů. Jsem schopen udat veškerou produkci, ale za minimální cenu,“ přibližuje.
Tunu organického hnojiva má za stejnou cenu jako firma ze Zábřehu.
Zároveň upozorňuje, že vytvořit kompost na úrovni hnojiva není snadné. „Není to tak, že dáte trávu na hromadu, a kompost se udělá sám,“ dává majitel kompostárny bioodpadů pro představu zjednodušený příklad.
Připomíná, že díky několika dotačním vlnám vznikly v minulosti stovky kompostáren, řada z nich ale po uplynutí doby udržitelnosti z odpadového systému vystoupila, a provozů tak v některých oblastech není dostatek.
Kompost si lze vyrobit
Podle údajů Kompostářské asociace je v kraji šest desítek kompostáren. „Odbyt kompostu je dlouhotrvající problém, jeho cena neodpovídá nákladům na výrobu,“ uvádí místopředseda asociace Martin Šmída, který měl na starosti olomouckou kompostárnu v podniku Resta a dnes působí jako náměstek hejtmana pro životní prostředí, odpady a zemědělství.
Pokud by zemědělci odebírali kompost ve větších objemech, mohl by ho sice podle Šmídy být nedostatek a zdražil by, na druhou stranu by pak mohlo být ukládání bioodpadů téměř zadarmo.
„Rozdávání kompostu odpadové hospodářství zdražuje. Bohužel jsou k tomu mnohé kompostárny nuceny, aby si udělaly prostor pro příjem bioodpadu. Kompost si každý může vyrobit sám na zahradě či v žížalovém kompostéru, registrované hnojivo od profesionálních kompostáren by zadarmo být nemělo,“ doplňuje místopředseda.
Na posílení půd by současná kapacita kompostáren nejspíš nestačila, Šmída proto mluví o nutnosti programu další podpory a navýšení kompostování.
„Pomohli bychom obnovit poškozenou půdu a odklonili biosložku z komunálního odpadu, jak jsme se ostatně jako stát v Evropské unii zavázali,“ říká.
Otázkou využití kompostu se zabývalo například Sdružení místních samospráv. „Chceme změnit legislativu, aby zemědělci využívali kompost povinně,“ poznamenává předseda krajského sdružení Tomáš Šulák.
