Ornitologové evidují v Jeseníkách 21 párů sokolů, z jejichž hnízd vylétlo 41 mláďat. Je to o deset ptáčat více než v prozatím nejúspěšnějším roce 2014.
Počet mladých sokolů v horách každý rok kolísá, ale podle odborníků je s ohledem na takzvanou stabilitu populace důležitější počet hnízdících párů. Jeseníky s okolím jsou přitom jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v republice.
„Vedle rekordu v počtu mláďat byla letošní sezona specifická také tím, že byla velmi dlouhá. Rozdíly ve stáří mláďat byly až jeden měsíc. Pravděpodobně se na tom podepsalo i chladné a deštivé jarní počasí. Proto byl časově náročnější i monitoring a ostraha hnízdních lokalit, protože se vyvádění některých mláďat posunulo už do období vyšší turistické návštěvnosti,“ uvedl Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny.
„Také v letošní sezoně byly k monitoringu a ostraze sokolích hnízd využívány fotopasti s okamžitým přenosem. Díky nim máme obrovské množství jedinečných informací ze života sokolích rodin, které se následně snažíme využít i k jejich ochraně,“ popsal ochránce.
V Jeseníkách sokolové většinou nehnízdí na výrazně turisticky či horolezecky frekventovaných místech. Na rozdíl od chráněné krajinné oblasti Broumovsko či národního parku České Švýcarsko tak ochránci přírody nemusejí přistupovat k omezování vstupu návštěvníků.
SokolSokol před 50 lety vymizel kvůli používání insekticidu DDT na celém území České republiky. Znovu se začal objevovat začátkem devadesátých let minulého století. Kromě Jeseníků hnízdí například na Broumovsku, v Labských pískovcích, Českém ráji, Krkonoších či na Šumavě. Stále patří ke kriticky ohroženým druhům živočichů. |
„Spíše výjimečně jsou některá místa označena tabulemi s vysvětlením a hlídána členy dobrovolné stráže přírody. V Jeseníkách a nejbližším okolí (Rychlebské hory - pozn.red.) již opakovaně obsazují sokolové přibližně dvacet skalních lokalit, kde hnízdí přímo na římsách či ve starých krkavčích hnízdech,“ uvedl Šaj.
Ze snímků z fotopastí lze podle expertů vyčíst řadu zajímavosti, například jak se chovají jednotlivé páry, kdy dochází ke střídání obou ptáků při zahřívání snůšky i jaká je aktivita na hnízdě v nočních hodinách
Nutnost fotopastí
Ochránci ovšem připomínají, že část hnízdění byla z různých důvodů neúspěšná. Proto se v roce 2016 rozhodli instalovat přímo k hnízdům fotopasti s okamžitým přenosem dat.
„Sokol má v přírodě jen málo přirozených nepřátel. Za zničením hnízdění stojí obvykle především výr, krkavec a na snadno dostupných místech i kuna. Vedle dalších aspektů, jako je extrémní nepřízeň počasí, potravní nabídka, či úhyn jednoho z páru, je v souvislosti s tímto sokolnicky využívaným dravcem zmiňován i člověk,“ uvedl tehdy Šaj.
„Jesenická populace sokolů je jedna z nejpočetnějších v celé České republice, proto se do ochrany těchto vzácných ptáků zapojují další zájemci. Jsou to především lesníci, při potřebě intenzivnější ostrahy konkrétního hnízda také členové dobrovolné stráže přírody, “ doplnil ho Tomáš Pospíšil z Lesů České republiky, krajského ředitelství Šumperk.
6. října 2018 |
