Drny místo upraveného trávníku a rozbité ploty. Tak to vypadá na zahradách domů v Hlubočkách a ve Hrubé Vodě po řádění divočáků.
„Kromě dnešní noci tu byl pět dní po sobě. Ani štěkání psa jej nerozhodilo. Ryl zahradu dál. Plot máme úplně zničený,“ postěžovala si Lucie Veselá z Hluboček.
Podobných svědectví přibývá. Lidé poukazují na to, že zvířat i problémů s nimi je více než v minulých letech.
„Letos to opravdu vypadá, že je tady více zvěře,“ potvrdila starostka Hluboček Eva Hasníková.
Podle vedoucího lesní správy Vojenských lesů a statků na Libavé Miloslava Svozila to divočáci dělají především proto, že jim ubývají vhodná místa s potravou v přírodě, především neobdělané louky.
Starostka Hasníková k tomu dodává, že se prasata dostávají lidem na zahrady i kvůli nedostatečnému oplocení pozemku. „Vnikání do zahrad je většinou kvůli tomu, že někdo zapomene zavřít bránu nebo nemá drátěný plot. To je problém hlavně chatových oblastí,“ sdělila.
Hladoví divočáci však rozryli také část fotbalového hřiště a vyskytují se i na okrajových sídlištích, například na Orátě nebo sídliště v Mariánském údolí.
Místní mají ze setkání s prasaty strach. „Slyšela jsem ho na kraji lesa, skoro na parkovišti na sídlišti. Asi budu zajíždět blíž k paneláku. Bojím se,“ napsala na Facebook Michaela Horáčková.
Podobných reakcí se na sociálních sítích objevilo více. „Já se jich šíleně bojím. Přes den chodíme do lesíků okolo a to je něco na moje nervy. Máme sice většího psa samojeda a yorka k tomu, i tak vůbec nevím, co bych dělala,“ uvedla Andrea Řoutilová.
Tři stovky ulovených divočáků
Nejúčinnějším řešením, jak na přemnoženou zvěř, je její odstřel. Správci lesů uvádějí, že myslivci v regionu ročně zastřelí stovky divokých prasat. „Každoročně se jich na území lesní správy Hlubočky uloví okolo tří stovek,“ uvedl Svozil.
Kvůli problémům se starostka Hluboček snaží, aby se odstřel této zvěře ještě zvýšil.
„Řešíme to hlavně s Vojenskými lesy a statky. Argumentují ale tím, že do 200 metrů od zástavby nemůžou střílet. Některé chaty jsou bohužel tak hluboko v lesích, že škodám nelze zabránit. Žádný myslivec si nevezme na triko, že místo prasete zastřelí psa nebo odražená střela někoho zasáhne,“ uvedla Hasníková.
To potvrdil i Svozil. „Přilehlé svahy, zejména nad Hrubou Vodou, jsou silně členité, nepřehledné, značně kamenité a střelba zde je velice nebezpečná. Hrozí odražení střely a z pohledu zákona je každý lovec plně zodpovědný za to, jak a kam střílí,“ sdělil.
Zabránit prasatům, aby na zahrady vnikala, lze podle Svozila jedině tím, že si lidé pozemek kvalitně oplotí a nechají na něm pobíhat psa, který černou zvěř odradí, nebo si mohou nainstalovat pachové ohradníky.
Na Prostějovsku ničí pole
Ohradníky se však podle starostky Hluboček neosvědčily. Ideální je tak podle ní elektrický ohradník. Jeden takový byl nainstalován v domově důchodců u Hrubé Vody. „Dali to na zahradu a od té doby mají pokoj,“ uvedla starostka.
„Pomohou i lidské vlasy vložené například do plátěného pytlíku a umístěné na plot,“ řekl Svozil.
Problém s divočáky nemají pouze kolem Libavé. Bojují s nimi také zemědělci v oblasti Drahanské vrchoviny na Prostějovsku.
„Úrodu nám letos na některých polích zdevastovali totálně. Zničili určitě pět až deset procent. Kromě ječmenu a osinaté pšenice rozryjí všechno. Tyto plodiny ne, jelikož mají osiny a ty je píchají do patra, takže to nežerou,“ řekl agronom Zemědělského obchodního družstva Ptení Tomáš Vysloužil.
