Třeba v Olomouci nyní chybí dvanáct strážníků. S jejich nedostatkem se tamní městská policie potýká už několik let. Nepomohla ani změna z roku 2018, kdy dostali možnost nastupovat už osmnáctiletí uchazeči, do té doby museli zájemci dovršit jednadvaceti let.
„Nedá se říct, že by počet mladších žadatelů o práci u městské policie převyšoval ostatní věkové kategorie. Zájem o práci se nevymyká z průměru minulých let,“ připustil mluvčí olomouckých strážníků Petr Čunderle. Nábor v Olomouci probíhá po celý rok.
„Je těžké sehnat někoho zodpovědného. Strážník musí pracovat s přesahem a takzvaně srdcem. Musí dělat navíc i to, co nemá v popisu práce. Jedná s lidmi, to znamená, že musí být dobrý psycholog. Není to obyčejné zaměstnání, takže největším problémem při ucházení o místo je vyzrálost uchazeče,“ shrnul šéf jesenických měšťáků Novotný.
Podstav podle Čunderleho neovlivní zajištění bezpečnosti ve městě. „Musel by být několikanásobně vyšší, aby nastal nějaký problém,“ ujistil Čunderle.
Strážník musí pracovat s přesahem a takzvaně srdcem. Musí dělat navíc i to, co nemá v popisu práce. Jedná s lidmi, to znamená, že musí být dobrý psycholog. Není to obyčejné zaměstnání.
Podle něho se olomoucká městská policie nemusí obávat hromadného odchodu strážníků do penze v horizontu několika let, protože se snaží průběžně doplňovat početní stavy.
Podstav
S nedostatkem strážníků se potýkají také v Přerově. „Jsme tři místa v podstavu. Navíc máme několik strážníků v důchodovém věku, kteří letos pravděpodobně skončí. Dlouhodobě proto máme vyhlášeno výběrové řízení,“ popsal situaci mluvčí přerovských strážníků Miroslav Komínek.
I přes intenzivní náborovou kampaň a náborové příspěvky se příliš nedaří získávat nové lidi. „V minulém roce strážníci rozjeli náborovou kampaň, jejímž výsledkem jsou tři noví strážníci, dva muži a jedna žena, což je za poslední roky jeden z nejlepších výsledků. Přerov nabízí náborový příspěvek ve výši 50 tisíc korun, přesto dlouhodobě řeší personální podstav,“ konstatoval přerovský primátor Petr Měřínský.
Za čas tak v Přerově mohou řešit podobný problém jako v Jeseníku. „Silné ročníky začnou za deset až patnáct let odcházet do důchodu a bude nezbytné odliv strážníků řešit. V té době bude dorůstat další generace vychovávaná zejména ve světě virtuální reality, což bude opět v neprospěch tohoto klasického povolání. Každopádně nastává technologická modernizace i na úseku bezpečnosti, a to by mohlo přilákat i zájemce právě z řad mladých. Kombinace klasického výkonu ve spojení s používáním smart technologie by pro ně mohla být zajímavá,“ přemítá ředitel městské policie Přerov Omar Teriaki.
Úkoly jako u policie, benefity chybějí
Odborníci poukazují na to, že profesi strážníka je nutné víc zatraktivnit. „Stát po strážnících často požaduje podobné úkoly jako po policistech, ale jejich práce nemá obdobné benefity. Strážníci nejsou zařazeni mezi složky integrovaného záchranného systému (IZS). Například za pandemie také vykonávají různé kontroly a sledují dodržování opatření, ale nemají potřebnou oporu, protože nejsou mezi složkami IZS. Také například nemají výsluhový příspěvek,“ upozornil předseda odborové organizace Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.
Problém vidí také v zákoně o obecní policii z roku 1992. „Je v současné době až extrémně zastaralý, přestože prošel několika novelami. Dnešní požadavky na strážníky jsou úplně jiné než na začátku devadesátých let,“ dodal.
Beze změn bude podle něho obtížné získat mladé uchazeče. „Mnohdy jsou příslušníci městské policie bráni jako nějaká podřadnější služba, jako by byli o úroveň níž než republikoví policisté. Práce strážníka se přitom rovná například výkonu hlídkové služby státní policie. Pokud by se zvýšila atraktivita tohoto povolání změnou zákona a zařazením mezi jednotky IZS, tak by i mladí uchazeči viděli změnu k lepšímu a perspektivu do budoucna. Jsem přesvědčený o tom, že by se podstavy strážníků v mnoha městech doplnily,“ vysvětlil Drexler.
Pro to málo uchazečů o práci u městské policie mohou být ještě překážkou u přijímacího řízení zkoušky. „Fyzické testy zvládne zdravá populace s nadsázkou z fleku. Čtrnáct dní tréninku by mělo uchazečům stačit. Dáváme včas vědět, jak budou probíhat. Pokud v nich uchazeč neuspěje, je to zásadní problém. Umožňujeme je ale dělat opakovaně,“ přiblížil Komínek.
V Olomouci však pozorují, že nejvíce zájemců o práci nezvládne projít právě fyzickými testy. „Paradoxem je, že fyzicky hůře je na tom nejmladší generace uchazečů,“ upozornil Čunderle.
Na psychické testy se připravit nedá. „Už pohovoru se účastní psycholog, který klade otázky. Následuje pak psychotest trvající čtyři až šest hodin. Uchazeč se musí připravit, že takto stráví celé odpoledne,“ popsal Komínek.
Policie potíže nepředpokládá
Před nedostatkem členů varují i policejní odbory. V regionu nicméně policisté potíže nepředpokládají.
„Díky náborové kampani se nám daří v Olomouckém kraji volná služební místa průběžně doplňovat,“ oznámila vedoucí oddělení tisku a prevence krajského policejního ředitelství Jitka Dolejšová.
Od roku 2018 se podle ní situace v kraji lepší a každý rok nastoupí ke státní policii víc příslušníků, než odejde. „V roce 2021 bylo přijato do služebního poměru o jedenadvacet policistů více, než odešlo,“ porovnala. V Olomouckém kraji má už ale teď nárok na výsluhu téměř polovina policistů.
Co musí zvládnout budoucí strážník● Fyzické testy u městské policie v Olomouci sestávají z kliků, leh a sedů, celomotorického testu a běhu na jeden kilometr. |
