Pomocí moderní výpočetní tomografie experti zrekonstruovali podobu tohoto unikátního exempláře a zařadili jej mezi kovaříky. Výsledky studie, která významně přispěla k poznání druhohorní fauny střední Evropy, byly publikovány v prestižním odborném časopise Scientific Reports.
Mezinárodní tým složený z odborníků z Maďarska, České republiky a Ruska zkoumal podrobnou morfologii přibližně pět milimetrů dlouhého fragmentu brouka z čeledi kovaříkovitých, který byl ukryt v jantaru nalezeném u města Ajka v západní části Maďarska. Tamnímu jantaru se podle místa výskytu říká ajkait.
Objev mezinárodního vědeckého týmu přináší hned několik prvenství. Jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska.
„Zároveň jde o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy,“ objasňuje důležitost objevu Robin Kundrata, který se výzkumem kovaříkovitých brouků zabývá.
Konzervovaná jantarem přečkala desítky milionů let pouze část brouka. Vědci ale podrobným výzkumem získali informace, které umožnily jeho rekonstrukci a zařazení.
Brouk dostal jméno Ajkaelater merkli
„Jednalo se o zcela nový rod a druh. Dostal jméno Ajkaelater merkli, které bylo zvoleno na počest města Ajka i bývalého dlouholetého kurátora Maďarského přírodovědného muzea Ottó Merkla, který nečekaně zemřel na začátku roku 2021,“ vysvětlil Kundrata. Merkel byl mezinárodně uznávaný entomolog.
Prehistorický brouk byl podle vědců svým vývojem vázaný na dřevo stejně jako jeho dnešní příbuzní. Tato teorie podporuje představu zalesněného a víceméně bažinného ekosystému, který se v období pozdní křídy v okolí dnešního města Ajka podle dostupných důkazů vyskytoval.
Druhohorní jantar je fosilizovaná pryskyřice. Nejvýznamnější naleziště jsou například v Myanmaru, Libanonu, Španělsku či Francii, kde se vyskytuje větší množství fosilií uložených v jantaru.
V Maďarsku se druhohorní jantar vyskytuje zejména v lokalitě bývalé těžby hnědého uhlí v okolí města Ajka v západní části země. „Jeho stáří se odhaduje na přibližně 85 milionů let. Vznikal tedy v období křídy, kdy na naší planetě stále vládli dinosauři,“ vysvětluje Márton Szabó z Maďarského přírodovědného muzea.
Maďarský ajkait je odlišný od známějšího baltského jantaru, pocházejícího z třetihor. Ajkait je totiž většinou zakalený a neprůhledný, takže se vědci jeho obsahem doposud zabývali pouze velmi okrajově. To se však změnilo s nástupem moderních metod.
„Dnes můžeme jednotlivé nalezené kousky jantaru skenovat pomocí rentgenové výpočetní mikrotomografie, která umožňuje efektivní 3D rekonstrukci morfologie zkoumaných jantarových inkluzí,“ dodává Robin Kundrata, který se na výzkumu podílel i se svou studentkou Johanou Hoffmannovou.
