Podle předsedy České speleologické společnosti z Hranického krasu Michala Guby bylo z části propasti nad vodní hladinou zmapováno okolí prohlubně ve vzdálenosti 30 až 50 metrů a její prostor směrem dolů k jezírku.
Náhled schematické mapy Hranické propasti vytvořené na základě dosavadního bádání odborníků. Pro zobrazení celé mapy klikněte.
Speleologové mají nyní v plánu nasnímat stejným způsobem i suchou část takzvané Rotundy, což je vodní šachta, která se ukrývá za skalní stěnou. Nad ní se nachází právě další suchá část propasti. Se zařízením však musejí k tomuto místu proplavat přes hrdlo zvané Zubatice v hloubce zhruba 50 metrů.
„Abychom zařízení neponičili, musíme použít speciální box, ve kterém ho do suché Rotundy přeneseme. Aktuálně na něj čekáme,“ nastínil Guba. Mapování suchých částí propasti by mělo být hotové do konce roku.
Pohled do hlubin Hranické propasti |
„Poté budeme mít přesně zmapovaná místa ve 3D vizualizaci. Vědci s ní poté budou moci skvěle pracovat, jelikož lze mapu různě natáčet a zkoumat. Popřípadě poslouží i široké veřejnosti, aby si rozšířila povědomí o tom, jak to v Hranické propasti vlastně vypadá,“ popsal šéf hranických speleologů.
Na přelomu července a srpna se pak odborníci zaměří na mapování propasti i pod vodou, a to pomocí speciálního robota.
„Uzavřeli jsme kontrakt s Maďary, kteří za pomoci nadnárodního grantu vyvíjejí podvodního robota, který dokáže obdobným způsobem nasnímat 3D mapy pod vodou. Když to klapne, podaří se nám provázat mapy suché i zatopené části,“ doplnil Guba.
Hranická propast drží světový titul nejhlubší zatopené propasti od roku 2016, kdy se speleologové za pomoci speciální sondy dostali do hloubky 404 metrů, dna však nedosáhli. Společně se suchou částí, která měří od úrovně terénu k vodní hladině 69,5 metru, je tak nyní celková prokázaná hloubka propasti 473,5 metru.
29. května 2017 |
Podle některých odhadů by propast mohla dosahovat hloubky až 1 500 metrů. Například vědec Milan Geršl z Mendelovy univerzity v Brně dokonce míní, že nepatrné koncentrace helia naznačují, že sahá až pod zemskou kůru, do svrchního pláště Země.
Odborníci řeší, jak ochránit propast i kras
Pro území Hranického krasu nyní připravují odborníci z Mendelovy univerzity návrhy opatření, jak zkombinovat ochranu cenného místo s jeho využitím pro turismus, ale také třeba při zemědělských pracích v okolí.
„Území je specifické tím, že je tam jednak nejhlubší zatopená propast na světě, vyvěrají tam kyselky důležité pro teplické lázně, také tam probíhá těžba a je to krasové území, to znamená, že prostup povrchových vod do podzemních je docela komplikovaný,“ popsal krajinářský architekt, který na výzkumu pracuje, Jozef Sedláček.
Výzkum má dvě části, přírodní a návrhovou. V přírodní výzkumníci zkoumají místa, kde se voda pro kyselku zasakuje.
„Je to důležité pro pochopení, jak a kde vzniká Teplická kyselka, a také proto, abychom tato místa na povrchu nezničili. V těchto geologických vrstvách je docela jednoduché něco narušit, a tím pádem se mohou poškodit vývěry kyselky. Druhá část výzkumu je návrhová. V té navrhneme pro území takové úpravy a opatření, aby nedošlo k poškození krasu,“ vysvětlil Sedláček.
Odborníci v rámci výzkumu také zkoumají vliv zemědělství. Průzkumy dělají i mezi lidmi. Dosud z nich vyplývá, že mají pocit, že je krajina kolem nich například příliš průmyslově využívaná, což někteří vidí společně s erozí, suchem a klimatickou změnou jako problém.
„Pro tuto citlivou lokalitu chceme vytvořit nějakou strategii, plán, který zohlední její citlivost a zároveň zohlední požadavky obyvatel. Musíme také přijít na to, jak pracovat s návštěvníky Hranické propasti, a naučit se pracovat se zátěží, kterou budou představovat, protože s propagací jich bude přibývat,“ doplnil Sedláček.
V roce 2024 pak výsledky výzkumu a plán pro území vědci představí na výstavě.
18. září 2017 |
