Školy jich totiž vychovávají jen velmi málo, takže to nestačí ani na nahrazení zaměstnanců odcházejících do důchodu. Odborníci tak očekávají, že se situace bude dál zhoršovat.
Podle šéfa krajské hospodářské komory Bohuslava Švamberka se potíže se sháněním kvalifikované pracovní síly budou zhoršovat především ve strojírenství.
„Absolventů strojírenských oborů je pořád málo, a pokud jich přibylo, tak jen kosmeticky. Stipendia od kraje sice trochu pomohla, ale problém to nevyřeší,“ řekl Švamberk.
S tím souhlasí třeba Josef Pavlík, majitel významné strojírenské firmy Hopax z Červenky na Olomoucku.
Absolventi nenahradí lidi odcházející do důchodu
„Situace je tristní. Potřebujeme ročně zhruba deset vyučených nástrojařů, frézařů a mechaniků, v dalších letech to bude nejspíš i víc. Na trhu práce ale nejsou a nebudou, dokud se nezmění státní školská politika, jež učňovskému školství nepřeje. Za pár let bude velký problém,“ sdělil.
Stejně to vidí ředitel odboru zaměstnanosti olomouckého úřadu práce Bořivoj Novotný. Ten podotkl, že zhoršující se problém s nedostatkem absolventů v klíčových oborech se v covidových letech ještě urychlil.
„Nejde jen o strojírenské obory, ale též řemeslníky jako vodaře a instalatéry. Do důchodu nyní odcházejí silné ročníky a náhrada není. Problém na trhu práce se bude pořád prohlubovat,“ míní Novotný.
Trend potvrzuje například Střední škola řemesel v Šumperku. „Zatímco na obory elektrikář nebo truhlář máme třídy relativně slušně naplněné, o obráběče kovů, zámečníky nebo instalatéry je zájem malý. Přitom absolventy těchto oborů firmy poptávají a práce je dobře placená,“ nastínila ředitelka školy Irena Jonová.
Nezájem o strojírenské obory zaznamenal také ředitel Sigmundovy střední školy strojírenské Lutín Pavel Michálek. „Dřív jsme nabírali do oboru obráběč kovů tři třídy, letos pouze jednu,“ popsal a dodal, že třeba o učební obor karosář je ještě menší zájem. V minulém roce na něj nastoupili pouze dva učni.
„Domluvili jsme se s nimi, že absolvují obor obráběč kovů, protože pro dva lidi nemělo cenu obor otvírat,“ objasnil Michálek.
V krajském městě se vyučí jen zhruba desítka zedníků ročně
S nízkým zájmem se potýká také Střední škola polytechnická v Olomouci, třeba o obor zedník. „Ročně by se jen v olomouckých firmách uplatnily více než tři desítky vyučených zedníků. Od nás jich ale odchází každý rok pouze kolem deseti,“ uvedl ředitel Aleš Jurečka. Jiná škola přitom v Olomouci zedníky nevychovává.
Podle Jurečky navíc ani všichni v oboru nezůstanou. „Většina odchází mimo něj, hlavně do montoven.“
Na zámečníky škola nabírá v posledních letech jen dvanáct až patnáct žáků ročně. „Zájem o ně je enormní. Olomoucké firmy by potřebovaly ročně násobky tohoto čísla,“ sdělil ředitel.
Táhne obor jezdec a chovatel koní
Olomoucký kraj, který je zřizovatelem odborných škol, registruje podle mluvčí Evy Knajblové velký zájem například o obory jezdec a chovatel koní, truhlář nebo opravář zemědělských strojů.
Potvrzuje to i Petr Sklenář, ředitel Střední školy zemědělské a zahradnické v Olomouci, jež vyučuje práci s koňmi i zemědělské opravárenství.
„Na obor jezdec a chovatel koní bereme ročně osmnáct žáků, hlásí se ale přes padesát. Na opraváře zemědělských strojů bereme 26, zájem je ale víc než dvojnásobný,“ nastínil Sklenář s tím, že oba obory jsou pro mladé lidi velmi atraktivní.
„Chovatelství koní se neustále rozšiřuje, takže příležitost získat práci tu je. Mladí ale chtějí na koních hlavně jezdit. Otázka je, kolik absolventů nakonec do tohoto oboru nastoupí, protože je to velká dřina,“ dodal. Příčinu zájmu o opravárenství zemědělských strojů pak vidí v široké kvalifikaci.
„Absolventi se naučí nejen opravovat stroje, ale udělají si i svářečský průkaz nebo řidičák až po náklaďáky. Do zemědělství jich ale jde pracovat velmi málo. Z těch 26 absolventů zůstávají v oboru podle našich informací ročně tak tři čtyři. Spíš jdou pracovat do skladů nebo dopravy,“ popsal Sklenář.
Zapojení uprchlíků z Ukrajiny nepomůže
S řešením řemeslnické krize nemůže výrazněji pomoci ani zapojení ukrajinských uprchlíků.
„Máme tady Ukrajince, Moldavany, Rumuny, které jsme zaučili a pro firmu jsou velmi prospěšní. Bohužel se ale část Ukrajinců vrátila bojovat a ženy, jež sem přicházejí především, nám ve strojírenských oborech příliš nepomohou,“ přiblížil majitel Hopaxu Pavlík.
Podle něj je cesta pro příští roky ve vzdělávání ukrajinských školáků. „Pokud u nás ty rodiny zůstanou, tak by bylo dobré motivovat chlapce, aby se šli vyučit. Problém by to nevyřešilo, ale určitě by to aspoň trochu pomohlo,“ doplnil Pavlík.
