Příslib symbolických nájmů z dřívějška nejde podle současného vedení města kvůli enormnímu růstu cen dodržet. Zahrádkáři jsou s průměrnou cenou 750 tisíc korun za novou zahrádku nespokojení a mluví o lichvě.
Výpověď dostali zahrádkáři před pěti lety, zůstat nicméně mohou až do zahájení stavebních prací. Ty se teď blíží. Přesun na zhruba půl kilometru vzdálenou novou lokalitu u Andělské ulice na Nových Sadech ale nebude tak hladký, jak to původně vypadalo.
Na jaře před čtyřmi lety nabídl bývalý primátor Antonín Staněk (ČSSD) dopisem zahrádkářům 85 zahrad o jednotné rozloze zhruba 250 metrů čtverečních s pronájmem v ceně pěti korun za metr na rok a možností postavit tam malou chatku.
V dokumentech, které dostali současní olomoučtí zastupitelé před svým nedávným zasedáním, už ale byly částky mnohem vyšší.
Zájemci by dostali nabídku ročního pronájmu v ceně 115 korun za metr čtvereční, a pokud by si chtěli pozemek koupit, byla by jednotková cena tři tisíce korun.
I po zdražení je cena nižší než skutečné náklady
Šlo by přitom pořád o zvýhodněnou částku, protože veškeré náklady zahrnující cenu pozemků a vybudování osady by vycházely na 3 856 korun za metr čtvereční. Zahrádkářům se změna nelíbí.
„Přístup současného vedení magistrátu byl zpočátku vstřícný, ale potom, co jsme předložili alternativní studii, která prokázala udržitelnost zahrad i podle podmínek protipovodňových opatření, jsme se setkali se zásadním odmítnutím,“ vystoupila na zastupitelstvu za zahrádkáře Zuzana Koudelová, která byla už v roce 2017 členkou petičního výboru za zachování kolonie.
Kritizovala i závěry soudního znalce. Ten pro zahrádky, kterých by nakonec mělo být 79 s průměrnou plochou 258 metrů čtverečních, stanovil jako obvyklou cenu pozemku 1 620 korun za metr čtvereční.
Způsob výpočtu označila dokonce za lichvu. „Tuto kauzu považuji za hrubé morální i profesní selhání předkladatelů této důvodové zprávy vůči občanům města Olomouce. Lidově se tomu říká plivnutí do obličeje,“ řekla Koudelová.
Protože náhradní místo pro kolonii mezi klubem Kaprodrom a železniční tratí na Prostějov je dnes polem, bude podle zahrádkářů nutná jeho několikaletá kultivace, než bude možné pěstovat zeleninu a ovoce.
„Je to totální nehoráznost a ukázka absolutní moci. Radnice de facto nabízí úhor jako zahradní pozemek, ovšem za cenu zasíťované stavební parcely. Tady je to ovšem bez ničeho,“ podotkl Rostislav Inderka, který na podzim musí zahrádku v osadě Morava opustit.
Zastupitelé si vzali čas na rozmyšlenou
Zastupitelé však zatím o náhradních zahrádkách nerozhodli a tématem se budou ještě zabývat. Kvůli nevyjasněnému financování se tak pěstitelé nemohou hned přestěhovat. Jisté není ani to, zda k tomu někdy v budoucnu vůbec dojde.
Jednou z komplikací je nutnost zdůvodnit navrženou slevu za prodeje parcel. „Pokud vím, je to jeden z mála takových developerských, zahrádkářských projektů a jeho nákladnost vyplývá nejen ze současných cen stavebních materiálů, prací, ale i nutnosti a povinnosti dodržet zákonné normy,“ upozornil primátor Miroslav Žbánek (ANO).
Podle něj se prodává pozemek určený k zástavbě malými zahradními objekty. „Dotáhnout k němu potřebné inženýrské sítě stojí miliony korun,“ upozornil Žbánek.
Zástupci politických stran se mají před dalším zasedáním ještě setkat. Pro mnohé z nich však podle primátora představuje nová osada vyhozené peníze. Nejsou sami.
„Řada lidí se cítí pobouřena, že bychom tu měli vytvářet nějakou VIP skupinu zahrádkářů, protože napříč republikou kolonie ustupují veřejným komunikacím, liniovým stavbám, protipovodňovým opatřením. Nikdo se s nikým o žádné náhradě nebaví,“ porovnal primátor.
Současná kolonie zůstat nemůže
Možnost, že by kolonie mohla na pravém břehu řeky zůstat, jak navrhují někteří zahrádkáři, je podle něj každopádně nereálná.
„Nikdy nikdo neschválí stavbu protipovodňových opatření, pokud v korytu řeky zůstane stát zahrádkářská kolonie se stavbami. Vůbec by tam nemohla fungovat. Oni to ale vědí, zaznělo to už tolikrát,“ připomenul Žbánek.
Od ledna do března příštího roku má podle harmonogramu prací v etapě protipovodňové ochrany označované jako „IV. A“ přijít na řadu kácení dřevin v kolonii.
„Vzhledem k tomu a rovněž s ohledem na skutečnost, že v zimním období zahrádky většinou nikdo neužívá, nebude již prodlužována doba výpůjček s uživateli zahrad,“ stálo v důvodové zprávě pro zastupitele. Hráz má ochránit městské části Nové Sady a Nemilany a čistírnu odpadních vod.
Podle environmentálního geografa Petra Jehličky z Akademie věd zahrádkaří v koloniích osm procent obyvatel českých velkoměst. Problematice se věnuje v knize Zahrádkářské osady aneb Proč neztrácet půdu pod nohama, kterou spolu s dalšími autory vydal na jaře.
„Veřejnou prospěšnost zahrádkářských osad provozovaných zahrádkářskými spolky a jejich široký kulturní význam potvrzuje také nový zahrádkářský zákon. Ten navíc činí obce (a další veřejné instituce) odpovědnými za rozvoj zahrádkářské činnosti.
Konkrétně podle tohoto zákona obec vytváří předpoklady pro vznik, rozvoj a provozování zahrádkářské činnosti v rámci územního plánování. I to bude jistě impulzem pro samosprávy, aby se dalším rozvojem zahrádek začaly hlouběji zabývat, uvádí publikace.
