„Senát má celkem čtyřiadvacet členů a k přijetí bylo potřeba třináct hlasů,“ vysvětlil mluvčí univerzity Egon Havrlant.
„Znamená to velkou úlevu. Sice dočasnou, ale snad bude trvalejší,“ oddechl si děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala. „Je to pro nás nějaký návrat víry, že akademická samospráva stále funguje. Podařilo se zabránit obrovské nespravedlnosti,“ dodal.
Rektor Procházka teď musí z pověření senátu přinést upravený návrh, jenž vznikne na základě jednání s oběma dotčenými součástmi univerzity, tedy fakultou a institutem Catrin. „Jednání budou zahájena v nejbližších dnech,“ upřesnil Havrlant.
Návrh už se upravoval několikrát. Jeho předposlední verze, z června tohoto roku, taktéž zvedla vlnu nevole, což na zasedání akademického senátu připomněl děkan Kubala.
„V červnu nesouhlas vyjádřila polovina nádvoří tady na rektorátu. Prakticky beze změn jste návrh znovu předložil a jste na nejlepší cestě, aby vám tu protestovalo celé nádvoří,“ kritizoval Kubala rektora Procházku, za což od přítomných studentů a zaměstnanců fakulty sklidil dlouhý potlesk.
Stávka stále ve hře
Přírodovědecká fakulta však nadále zůstává ve stávkové pohotovosti, což na dotaz MF DNES potvrdil zástupce základní organizace Vysokoškolského odborového svazu Miloš Fňukal.
„Vyhlášení platí minimálně do konce roku. Počkáme na další návrh. Nemáme jistotu, že upravená verze nebude znamenat jen přehození jednoho mikroskopu na naši stranu,“ doplnil Fňukal.
Zároveň však vyloučil, že by fakulta v nejbližší době připravovala jakékoli protestní akce. „Ale zůstáváme ve střehu,“ varoval.
Na fakultě tak znovu ožije expertní komise pověřená fakultním senátem, která bude mít za úkol připravit nový návrh také ze strany přírodovědecké fakulty.
„Na jedné straně bude současný návrh, na straně druhé návrh, který vytvoří senátní komise, a mezi tím musíme najít nějaký průnik. Ale to je podle mého názoru jednání na minimálně dva tři týdny,“ míní Fňukal.
Zatím zůstává vše při starém
Po středečním usnesení akademického senátu tak zůstává zatím vše při starém. „V podstatě by to nic zásadního znamenat nemělo,“ uvedl ředitel institutu Catrin Pavel Banáš.
Všechny přístroje a místnosti, které návrh rektora Procházky předává pod správu institutu Catrin, jsou v současnosti ošetřeny dřívějším příkazem rektora, který definuje sdílené užívání majetku.
„Tento příkaz stanovuje dočasný režim. Ke změně dojde buďto po vzájemné dohodě všech stran, nebo po přijetí návrhu pana rektora,“ komentoval Banáš, který ve středeční rozhodnutí věřil.
„Je škoda, že to bylo jen o jeden hlas. Je vidět, že senát má již značnou vůli učinit rozhodnutí. Teď se dle mého dá čekat nové vyhrocení sporu a nalezení nových třecích plot. Uvidíme, jaké budou nejbližší dny,“ poznamenal.
Na středečním rokování znovu připomněl, že Catrin chce, aby jeho zaměstnanci i studenti dokončující diplomové práce pod jeho záštitou měli zachován přístup k přístrojům.
Zopakoval, že současný návrh rektora je už kompromisním řešením ze strany institutu. Naproti tomu argumentoval děkan Kubala tím, že dalších tisíc studentů přírodovědecké fakulty nebude mít přístroje k dispozici, což označil za absurdní.
„Takto jednostranný návrh ve prospěch Catrinu si snad nedovolil za celou historii nikdo,“ kritizoval. Velký problém také vidí v předání prvního podlaží Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů do správy institutu.
„Je to jediná místnost se zvětšenými dveřmi a zpevněnou podlahou. I kdybychom si nakoupili nové přístroje, některé lze umístit pouze tam,“ řekl na zasedání.
„Jsem si vědom toho, že výsledek je těsný a že fakulta nemá velkou podporu. Jsme potížisti, protože trváme na svém, ostatní fakulty chtějí mít klid. Což do jisté míry chápu. Ale já cítím úlevu,“ uzavřel Fňukal.
