Podle oslovených ředitelů škol i pedagogů v regionu by se situace ve třídách mohla zhoršit.
„Mám v šestém ročníku žáka, který má diabetes, píchá si inzulin, hladina cukru mu během pár minut klesne téměř k nule, poté zase vyskočí moc vysoko. Nebýt asistentky, která s ním vše řeší, volá rodičům, co si má dát na jídlo, neučila bych a byla pořád jen u mobilu,“ říká učitelka českého jazyka Lucie, která si nepřála zveřejnit příjmení.
Učí na základní škole v Olomouci. „Chlapec má navíc diagnostikováno ADHD, jeho soustředění je těžké udržet. Asistentka mu pomáhá v přípravě na hodinu i během ní. Bez asistentů si nedovedu při dnešním trendu inkluze jednotlivé třídy představit,“ dodala.
Ministerstvo školství ale nyní chystá nový systém přidělování asistentů pedagoga. Podle ministra školství Vladimíra Balaše jejich počet rychle stoupá a je potřeba zjistit, jestli jsou využíváni efektivně.
Jednou ze zvažovaných variant je, že by asistent nebyl přidělován konkrétnímu dítěti, které ho potřebuje, ale přímo škole.
„Jedno z kritérií by byl i počet dětí, které pomoc potřebují, s tím, že by asi došlo k jejich zastropování,“ přiblížil záměr ministr Balaš.
Jak by se počet asistentů pro školu vypočítával, ještě není jasné, systém se stále tvoří. Některé školy, jež mají vyšší podíl dětí s potřebou podpory, se obávají, že tak o část svých asistentů přijdou.
Spolupráce učitel asistent...
Žáci se speciálními potřebami ovšem ve škole zůstanou a pro učitele bude výuka podstatně náročnější.
„Pokud se ministerstvo rozhodlo, že půjde cestou inkluze, bez asistentů si to nedovedu představit. Stoupá počet žáků, kteří mají problémy s chováním, nebo učením. Na škole máme například i děti, jež mají snížené výstupy. A když pak máte ve třídě 26 žáků a mezi nimi takové dítě, bez asistenta je to jen těžko představitelné,“ řekla ředitelka Základní školy Hálkova v Olomouci Anna Zlámalová, na jejíž škole působí 21 asistentů pedagoga.
Nelíbí se jí tak, že by o část asistentů kvůli zamýšlenému novému systému přidělování mohla přijít.
„Dost času jsme věnovali tomu, jak všechno nastavit. I pedagog se musel naučit asistenta smysluplně zapojovat. Když už jsme udělali kus práce, tak všechno bude možná jinak,“ dodala Zlámalová.
Ivan Straka, ředitel Základní školy 1. máje v Hranicích, je stejného názoru. „Na škole máme osm asistentů pedagoga, už jsme si je vychovali. Byla by škoda, kdyby došlo k jejich omezení,“ řekl Straka.
Za připravovanou změnou systému vidí část škol především potřebu ministerstva šetřit. Že je potřeba šetřit, přiznává i ministr školství Vladimír Balaš.
„Že to bude stát spoustu peněz, to jsme věděli hned na začátku. Postrádám nějaké vyhodnocení, koncepci,“ dodala Zlámalová.
Jednodušší systém
Ředitel odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michal Černý však ujišťuje, že cílem je především zjednodušení systému a že by školy o asistenty přicházet neměly.
„Koeficienty počítáme tak, aby školy pokud možno o žádné asistenty nepřišly. Zatím ale stále model upravujeme,“ řekl.
Podle učitelky Jany, která učí matematiku na druhém stupni, některé děti, jež asistenta mají, ho nepotřebují. Výuku by zvládly i samy, jsou jen líné.
Jiné podle ní zase na běžnou základní školu nepatří. „V hodně případech jsou asistenti u dětí, které na běžnou základní školu prostě nepatří,“ uvedla.
Asistenti pedagoga začali být více využíváni spolu se zavedením inkluze v roce 2016 za ministryně Kateřiny Valachové. V běžných školách se tak začaly víc vzdělávat i děti se zdravotním postižením, děti cizinců, nadané nebo sociálně znevýhodněné.
Protože některé kvůli svému znevýhodnění potřebují více pomoci, může jim být přidělen asistent pedagoga. Jde vlastně o pomocníka učitele, jenž pracuje jak s daným žákem, tak s celou třídou.
Úprava systému má podle Černého přinést ale i změnu financování asistentů, která by jim měla zaručit dlouhodobý úvazek.
„Výsledkem bude větší jistota a stabilita pro žáky, školy, ale především samotné asistenty. Ti budou tím pádem motivováni k dosahování lepší kvalifikace a profesionality,“ nastínil Černý.
