Fanatický komunista, inteligentní, ješitný, pomstychtivý, krutý, bezcitný a chorobně ctižádostivý člověk. Takovými přízvisky charakterizují Reicina historici. Úplně bez citu ale nebyl, tedy alespoň ve vztahu ke své rodině.
„Především Tě prosím, abys mě, je-li to vůbec možno, po mé smrti odpustila všechno to nevýslovné hoře, které jsem Ti svým jednáním způsobil a kterým jsem z celého Tvého života udělal jednu velikou tragédii,“ napsal například své ženě pár hodin před popravou.
Na Gottwaldovo doporučení se stal osvětovým důstojníkem, prakticky šéfem KSČ v armádě, a úzce spolupracoval se sovětskými zpravodajskými orgány.
