Druhy tuzemských ptáků, které obvykle tráví zimní měsíce v teplejších destinacích, lze nyní spatřit na různých místech regionu.
Ještě minulý týden například nebyl problém vidět na polích či loukách čápy, volavky nebo husy velké.
„Čápi jsou opravdu raritou. Zaznamenali jsme jednoho u Věrovan a dva u Šumvaldu na Olomoucku,“ řekl přerovský ornitolog Jiří Šírek.
Podle něho se čas od času vyskytnou jedinci, kteří jsou schopni v tuzemsku přežít celou zimu, v kraji to ale nebývá.
„Takové případy jsou například v jižních Čechách, kde je přece jen tepleji,“ uvedl ornitolog.
Ryby a hraboši
Čápi díky mírné zimě využívají ke krmení nezamrzlé vody, v nichž loví ryby, případně si na polích a loukách najdou hraboše či jiné hlodavce.
„Rozhodně nedoporučuji čápy přikrmovat, oni si potravu obstarají,“ podotkl odborník.
Počasí v regionu připomínalo v posledních týdnech spíš jaro než vrchol zimy, takže ornitologové narazili vedle čápa i na další druhy ptáků, kteří běžně na zimu odlétají.
„Počasí se projevilo velmi výrazně. Panovalo velké teplo, nikde nebyl sníh, o ledu nemluvě. Pořád se zde tak zdržují druhy, které tu normálně přes zimu nejsou,“ potvrdil Šírek.
Na Tovačovsku jsou podle něho kromě výskytu čápa bílého třeba nezvykle velké počty racků bělohlavých a bouřních.
„Ptáci mají pořád dost potravy. Kdyby byly vodní plochy zamrzlé a dostatek sněhu, tak tu nebudou vůbec, nebo v menších počtech,“ vysvětlil ornitolog.
Odborníky překvapil rovněž velký počet volavek bílých. „Napočítali jsme jich na střední Moravě přes šedesát, v jiných letech to bývají jedinci. Teď stále mohou lovit hraboše v nezamrzlé půdě, takže nemají důvod odlétat,“ zdůvodnil Šírek.
Kachny
Ornitologové zaznamenali také třeba turpany hnědé. Jde o druh kachen, jenž se v zimě v regionu objevuje vzácně. „Teď jsme tady napočítali celkem deset ptáků, což je velmi neobvyklé,“ popsal Šírek.
Podobně překvapil i hohol severní – v okolí Tovačova napočítali při zimním sčítání přes pět desítek ptáků, přitom v jiných letech, kdy vody zamrzají, jich bývá výrazně méně.
Pokud je zima, jak má být, pak se zde téměř nevyskytují ani další poměrně vzácné kachny jako morčák prostřední nebo kopřivka obecná. Tuto zimu je lze spatřit na vodních plochách na Tovačovsku v jednotkách kusů.
Překvapující je podle Šírka i výskyt husy velké, jež se na zimu pravidelně přesouvá na jihozápad Evropy. „V polovině ledna jsme jich tady napočítali kolem dvou set, což nemá v zimě obdoby,“ upozornil ornitolog.
Havrani zimují jinde
Nečekaný je ovšem úbytek havranů. „Byli jsme zvyklí na velká hejna, teď je jich tady v zimě nezvykle málo. Zřejmě změnili místa zimování,“ domnívá se Šírek.
Počasí se nyní po několikatýdenním nadprůměrně teplém období vrátilo k běžným zimním hodnotám. S tím se musí vyrovnat i zmínění ptáci, kteří by v regionu za normálních okolností nebyli.
„Zvládnou to. Pokud bude zimní počasí trvat déle, přesunou se některé druhy do Itálie, na Balkán či do Španělska nebo Francie, takže stěhování se jenom posune v čase,“ nastínil ornitolog.
Teplotní výkyvy zvládne i běžná zvěř, potvrdil to zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Ondřej Dočkal. „Dá se říct, že zvířata měla dosud – co se týká potravy a života obecně – komfortní podmínky. Náhlý návrat do zimy pro ně představuje velkou zátěž, byť i s tím se zvířata dokážou vyrovnat,“ shrnul.
Podle něho je těžké porovnávat, jaký může mít nestandardní průběh zimy na zvířata dopad.
„Bylo by potřeba porovnat to s bílou zimou, kdy je sníh tři čtyři měsíce. V posledních letech je to ale vždy jen otázka týdnů, takže srovnávat je velmi složité,“ vysvětlil. Teplá zima nicméně podle něho může mít například pozitivní dopad na plodnost.
