Mladík byl před soudem za přípravu teroristického útoku. Muž je již plnoletý, v době činu mu bylo sedmnáct let, souzen tak byl jako mladistvý, kdy mu hrozil maximálně pětiletý trest vězení.
Mladíkovi bylo uloženo trestní opatření v podobě 30 měsíců vězení podmíněně odložených na tři roky. Vrchní soud se s tímto trestem ztotožnil, stejně jako s uloženým dohledem probačního úředníka.
Do trestu byla promítnuta závažnost jeho jednání, dosavadní bezúhonnost, ale i duševní porucha, která u něj byla zjištěna. Jde o Aspergerův syndrom, který se řadí mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se především potížemi v sociálním chování a komunikaci a zároveň průměrným až nadprůměrným intelektem.
Znalci původně navrhovali u mladíka ústavní léčbu, a to i kvůli jeho náhledu na vlastní jednání. Podle nich se však po propuštění z vazby náhled významně posunul, svůj vliv na to měla spolupráce s odborníky, ale i rodiči.
„Vyjádřili přesvědčení, že tato léčba bude vhodnější ve formě ambulantní, neboť je to ta rodina, která má významný vliv na sebereflexi obžalovaného. Znalkyně svůj názor proto přehodnotily s tím, že účinnější bude psychiatrická léčba ve formě ambulantní,“ uvedl soudce Aleš Rýznar.
Plán už začal aktivně plnit
Obhajoba byla s rozhodnutím soudu spokojena. „Ústavní léčba nedávala smysl, zabránila by obžalovanému dokončit vzdělání. Byla navržena z důvodu poruchy autistického spektra a léčit autistu tím, že ho zavřeme do ústavu, je nesmysl,“ řekl dnes novinářům obhájce Petr Pařil.
Podle něj se situace od předešlého rozsudku změnila především tím, že rodina přijala zjištěnou nemoc a po propuštění z vazby začali s obžalovaným pracovat terapeuti.
Soud odročil kauzu přípravy výbuchů u ambasád, vyslechne psychologa a psychiatra |
Podle rozsudku mladík v roce 2021 vypracoval podrobný plán na bombové útoky u velvyslanectví Izraele či USA a začal už získávat materiál k výrobě bomb i na sestavení rozbušky. Mladík jednání označil za nesporné, tvrdil však, že realizaci nemyslel vážně.
Vrchní soud se však ztotožnil se závěrem, že muž měl v úmyslu tento trestný čin spáchat a to i s ohledem na charakter přípravy, její komplexnost a propracovanost. „Nešlo jen o přípravu, jednotlivé body svého plánu začal také aktivně plnit,“ doplnil soudce Rýznar. Svou roli při motivu jeho činu hrál zjištěný syndrom u obžalovaného, který měl vliv na sociální vazby, kdy se mladík necítil být svým okolím přijímán.
