Podle žalobce Jindřicha Pazdery, který pro obžalovaného žádá doživotní trest, důchodce vstoupil loni 20. května do herny na olomoucké Masarykově třídě, poté vytáhl revolver, namířil na pracovnici herny a se slovy „vážená, navalte dvacet tisíc, nebo jste mrtvá, to vám říkám já“, žádal po ženě peníze.
Pracovnice herny se snažila zjistit důvod, proč senior takto jedná a pak uchopila zbraň, kterou držel obžalovaný. Ten s revolverem prudce trhl, a když se poškozená posadila do židle, ze vzdálenosti nepřesahující jeden metr ji střelil do hlavy, uvedl žalobce. Muž poté z místa odešel a zbraň ukryl v blízkosti vysokoškolských kolejí.
Vážně zraněnou ženu našel až o několik desítek minut později příchozí návštěvník v bezvědomí na zemi za barovým pultem. Sedmapadesátiletá pracovnice herny utrpěla střelné poranění spojené s poškozením mozku a nakonec letos 7. března zemřela.
Motivem byl prý telepatický vzkaz o dluhu
Hlubik, který má trvalé bydliště na úřadovně v Přerově, u soudu uvedl, že do Olomouce v osudný den přijel z Ostravy. Paradoxně omylem, mířil totiž do Veselí nad Moravou, kde bydlí na ubytovně, jenže kvůli špatnému zraku nasedl do nesprávného vlaku.
Po příjezdu do krajského města si dal u nádraží dvě piva a tři fernety. Soudu vylíčil, že v té době „telepaticky dostal zprávu“.
„Nebylo to přepadení, nechtěl jsem její peníze. Telepaticky jsem se od Galilea dozvěděl, že žena má v herně dlužit dvacet tisíc. Nevěděl jsem, zda obsluha herny je právě tou, která má dlužit. Stačilo, kdyby mi řekla, že nic nedluží. Nevím, proč jsem ji střelil. Kroutila mi prstem, hučel alarm, byl jsem mimo,“ řekl muž.
Ten dodal, že ani nevěděl, že ji trefil. „Na jedno oko nevidím vůbec, na druhé spatně. Myslel jsem, ze pokud ji zasáhnu, tak do ramene. Nevydala ale ani hlásek. Do včerejška jsem nevěděl, že je mrtvá,“ dodal.
Jeho tvrzení, že o smrti postřelené nevěděl, ovšem neodpovídá faktu, že v březnu proběhlo zasedání soudu o prodloužení vazby, a žena byla tou dobou týden po smrti.
Zbraň muž sebral vnukovi z garáže, podle svých slov ji měl na obranu, protože měl strach z přepadení.
„Nerad bych skončil v nemocnici kvůli pár korunám,“ vysvětloval. Aby prý vnuk neměl problémy, sériové číslo revolveru vybrousil.
Kvůli penězům to prý neudělal
„Čekal jsem až odejde poslední host a vešel jsem do herny. Řekl jsem jí slušně, že dluží peníze, na to mi řekla, proč to děláte,“ popisoval samotné přepadení Hlubik.
Dále popsal, že mu levou rukou uchopila zbraň, po potyčce jí zamířil na pravé rameno a vystřelil.
Obžalovaný byl od roku 1966 už třináctkrát soudně trestán převážně pro násilnou trestnou činnost. V roce 1983 byl za vraždu odsouzen k 21 letům vězení, podle rozsudku usmrtil kladivem spoluvězně ve Věznici Leopoldov. Naposledy z vězení vyšel loni na začátku února.
U soudu se těžce pohyboval a špatně komunikoval, listiny si četl lupou. Jeho zdravotní stav byl podle žalobce zřejmě i důvodem, proč nakonec z herny nic neodnesl – musel by kvůli penězům překonat přepážku.
Muž má průkaz ZTP/P a kvůli zrakovým vadám pobíral příspěvky přes 19 tisíc korun, čímž také u soudu argumentoval. „Nepotřeboval jsem někoho přepadávat,“ řekl.
Odpoledne u soudu vypovídali znalci, kteří posuzovali psychický stav Hlubika či jeho sociální zařazení. Podle nich je resocializace téměř nemožná, po opuštění vězení se totiž vrací ke svým návykům, nedovoleně se ozbrojuje, nadužívá alkohol a vyhledává kriminální prostředí. Muže popsali také jako výjimečně impulzivního a agresivního.
Zřejmě i to stálo podle státního zástupce pracovnici herny život, jelikož pachatele vzhledem k jeho věku a fyzické konstituci podcenila, domlouvala mu a snažila se ho odzbrojit.
