Radnice marně odmítají, aby daň z nemovitosti, o níž rozhodují a doposud byla jejich výlučným příjmem, vybíral pro sebe i stát. Po vládě proto chtějí změnu, jak ale v Olomouci řekl premiér Petr Fiala, žádná úprava návrhu se nechystá.
„Rozhodnutí vlády je nesprávné a popírající dosavadní vývoj,“ řekl primátor Olomouce Miroslav Žbánek na olomouckém sněmu Svazu měst a obcí (SMO), jehož je místopředsedou.
„Tato daň je jedinou, z níž jsou následně financovány služby pro majitele nemovitostí. Výši lze regulovat místními koeficienty a třicet let byly právem zastupitelské samosprávní demokracie,“ zdůvodnil postoj Žbánek.
Vláda vyhazuje tam, kde nemá, zlobí se starosta
Návrh má zvýšit sazbu daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek plně ve prospěch státního rozpočtu. Vláda chce zavést k sazbě daně státní koeficient ve výši 1, přičemž vybrané peníze budou stoprocentním příjmem státu.
„Myslím, že to není správné. Vláda vyhazuje tam, kde nemá, třeba za způsob, jakým se dělá fotovoltaika. Lidem, kteří si postaví dům a pečují o něj, však bude zvyšovat daně,“ kritizuje starosta Skalky na Prostějovsku Antonín Frgala.
Mezi obavy patří i možný odchod firem tam, kde budou platit méně. „Jde obecně o podporu podnikání. Nicméně uvědomuji si nutnost řešit zadlužení České republiky,“ komentovala záležitost starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová.
Radnice nejsevernějšího okresního města kraje se v roce 2017 rozhodla daň z nemovitostí po předchozím navýšení zase snížit. Pokud by ji chtěla nyní opět zvednout, měla by situaci ještě složitější než před lety, protože společně se státní částí daně by už šlo o výrazné zvýšení.
Možnost daň zvýšit se stejně téměř nevyužívala, říká premiér
Právě na to poukazují vedení měst a obcí. Stát jim podle nich de facto znemožní daň zvyšovat, přitom pro ně měla být nástrojem, jak si v případě potřeby navýšit příjmy.
Lidem by se ale skokový nárůst v náročné době těžko zdůvodňoval a jejich naštvání by v komunálních volbách odnesli právě lokální politici.
„Řada představitelů územních samospráv musí reagovat na vysokou inflaci či ceny energií a chtěli to přepsat do rozhodnutí zastupitelstva o navýšení místního koeficientu,“ přiblížil předseda SMO František Lukl.
„Obáváme se ale, že pokud k tomu dospěje stát i samospráva, může to být pro danou municipalitu i vlastníky nemovitostí velký zásah,“ řekl.
Premiér na sněmu svazu tyto obavy vyvracel. „Pokud jde o argument, že zastupitelstva si mohla daň navýšit a teď nebudou moci, nevím. Naprostá většina obcí v minulosti zvýšení koeficientu nevyužila. To znamená, že se platí ‚jednička‘,“ reagoval Fiala na námitky.
Koeficienty daně z nemovitosti v roce 2023
Koeficient slouží pro výpočet daně z nemovitých věcí a násobí se jím daň za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelné stavby či jednotky, případně jejich souhrny. |
Vláda své rozhodnutí představila před nedávnem. „Dosud šly veškeré příjmy obcím, nově zaváděný státní koeficient bude příjmem státu. Důležité je, že na příjmech obcí se tím vůbec nic nezmění,“ reagoval premiér.
„Daň z nemovitosti, respektive majetkové daně jsou v České republice nejen nízké, ale jsou druhé nejnižší ze všech členských zemí OECD, tedy ze všech vyspělých zemí. I po tomto zvýšení daně z nemovitosti budeme mezi státy, které mají nejnižší majetkové daně,“ upozornil.
Zdůraznil, že navýšení navrhovali kromě vládní koalice také ekonomové i Národní ekonomická rada vlády.
Současné nastavení daně je pro státní rozpočet ztrátové, jelikož správa finančních úřadů ho stojí 1,2 miliardy korun ročně. Nově by měl získat příjem do státní pokladny ve výši kolem devíti miliard za rok.
K místním koeficientům se má teď přičítat státní o hodnotě 1. Například v Olomouci s místním koeficientem 2, kde dnes za jednopodlažní rodinný dům o 120 metrech čtverečních platí majitel zhruba čtyři tisíce korun, by po změně dal šest tisíc.
„Samozřejmě to znamená navýšení daně, ale pro naprostou většinu obyvatel České republiky, kteří vlastní nějaký majetek, v němž třeba bydlí, se zvýšení bude pohybovat v řádech stovek korun za celý rok,“ sdělil premiér.
Obce pořád doufají ve změnu
Primátor Žbánek stále věří, že dojde ke změnám. Ostatně i sněm Svazu měst a obcí přijal usnesení, v němž odmítl přesun části daňového výnosu do příjmů státu. S největší pravděpodobností však samosprávy neuspějí.
„Nebráníme se debatě, budeme vysvětlovat věci a jsme připraveni uznat chybu, kde by mohlo být rozhodnutí nedomyšlené. Ale nebudeme ustupovat žádnému nátlaku,“ řekl Fiala.
„Pro vládu by bylo nejsnazší nedělat nic, čekat, jak to dopadne, těšit se na příští volby a vesele dál rozdávat z peněz daňových poplatníků a toho, co si půjčíme, ale bylo by to neodpovědné,“ varoval.
Žbánek se k tématu zeptal na názor také prezidenta Petra Pavla, jenž navštívil sněm den před premiérem. Ten ale nechce do diskuse o návrhu vstupovat.
„Předpokládám, že teď bude živá diskuse s aktéry, kteří do ní promluvit mají. Na té debatě se musí podílet i opozice, konečný výsledek musí být průsečíkem,“ podotkl Pavel.
Zákon o dani z nemovitých věcí stanovuje místní koeficient v závislosti na velikosti obce. Koeficient může obec pro své jednotlivé části zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie. Maximální povolený koeficient má hodnotu 5.
