Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hlasování o nejkurióznější sochu Olomouckého kraje vyhrála obří žába

  12:44aktualizováno  12:44
Třímetrová obří žába z Tršic na Olomoucku je podle čtenářů iDNES.cz a MF DNES sochou, která si zaslouží titul nejkurióznější sochy v kraji. Postupuje tak do celostátního kola ankety, které začne v pátek. Jen těsně za ní skončil jiný čtyřmetrový monument, svatý Kryštof stojící na obchvatu Olomouce.

Obří socha žáby, která je dominantou náměstí v Tršicích na Olomoucku a vyhrála v krajském kole hlasování o nejkurióznější sochu. | foto: Libor TeichmannMAFRA

Tršičká žába získala v anketě 269 hlasů, svatý Kryštof strážící řidiče pak dostal o jedenáct hlasů méně. Bronzovou příčku obsadila se 175 hlasy bronzová socha želvy z olomouckého Horního náměstí, která je součástí Arionovy kašny.

Kompletní výsledky hlasování o nejkurióznější dílo zde

Čtenáři mohli od 7. března vybírat v krajském kole v případě Olomouckého kraje z celkem pěti různých děl:

1.Obří žába v Tršicích

Vítězka ankety je svými rozměry nepřehlédnutelná. Tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a přibližně deset tun těžká obří žába v Tršicích na Olomoucku se  stala dominantou opraveného náměstí v roce 2009. A okamžitě také terčem různých vtipů. Protože se u ní místní i návštěvníci obce začali fotit, objevila se zde například cedule s nápisem "nefotit".

Obří socha žáby, která je dominantou náměstí v Tršicích na Olomoucku.

"Čekala jsem spíše nápis nekrmit, ale tohle je taky dobré," komentovala to tehdy starostka Leona Stejskalová

Proč požádalo tehdy vedení obce sochaře Michala Olšiaka právě o toto obří zvíře? Tršice mají žábu ve znaku...

2.Čtyřmetrový svatý Kryštof na obchvatu Olomouce

I v anketě druhé dílo je monumentální - téměř čtyřmetrová socha na obchvatu Olomouce v úseku mezi čerpací stanicí a obchodním centrem Olympia budí pozornost i zvědavost projíždějících lidí od podzimu 2005. Mnoho z nich jen hádá, proč zde socha stojí a co má symbolizovat.

Socha, která má znázorňovat svatého Kryštofa, stojící na obchvatu Olomouce.
Socha, která má znázorňovat svatého Kryštofa, stojící na obchvatu Olomouce.

Jde přitom o svatého Kryštofa, patrona poutníků, řidičů i cestujících. Autorem díla je rožnovský sochař Marius Kotrba. Původně zde přitom měl stát osamocený poutník, autorovi ale přišlo, že by pak ze sochy šel spíše strach a proto doplnil ještě menší postavu dítěte sedící na rameni.

3.Alegorie Bolesti v zámeckém parku ve Velkých Losinách

Třetí socha ve výběru má sice relativně běžné rozměry, upoutává ale pozornost svým provedením. Má jít zřejmě o antického zápasníka a atleta Milóna Krotónského, několikanásobného vítěze olympiády.

Sousoší Alegorie Bolesti v zámeckém parku ve Velkých Losinách.

Ten bývá obvykle zobrazován v souboji se lvem, kdy má navíc ruce uvězněné v kmeni stromu.

U sochy ve velkolosínském parku je ovšem poměrně náročné identifikovat útočící zvíře jako lva a i socha hlavního hrdiny není modelována zrovna povedeně.

K dovršení podivností navíc "lev" útočí na hrdinu tak, že je k němu zezadu zvláštně přitisknut a kouše ho do zadku.

4.Pastýř u dálnice nedaleko Lipníku nad Bečvou

Další netradiční socha budící zvědavost projíždějících řidičů se nachází u dálnice nedaleko Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Tentokrát jde o téměř čtyřmetrového pastýře i s ovcí.

Socha Pastýře u dálnice nedaleko Lipníku nad Bečvou.

Autorem díla je opět sochař Marius Kotrba a motivem sochy je opět ochrana řidičů na cestách. Pastýř totiž symbolicky navazuje právě na sochu svatého Kryštofa. Sochy a jejich autora přitom pojí smutný paradox.

Lipnický Pastýř s holí má být totiž symbolem dobré péče zaručující řád a život. Zároveň má člověka vést a chránit, protože by bez něj sešel z cesty, zabloudil a nedojel. Autor obou soch ovšem sám zemřel v autě, když při služební cestě na Slovensko dostal infarkt.

5.Bronzová želva na olomouckém Horním náměstí

Přestože je Arionova kašna s delfínem a želvami stojící na Horním náměstí relativně známá, spoustu turistů stále dokáže při první návštěvě centra města ohromit a pobavit.

Bronzová želva, která je součástí olomoucké Arionovy kašny.

Možnost vyfotit se při sezení na velké bronzové želvě, která se nachází vedle kašny a historických paláců či budovy radnice, je totiž přeci jen v srdci hanácké metropole poněkud překvapující. Želva má přitom i své jméno, které zní Arionka, neboť je součástí kašny zpodobňující antickou pověst o básníku Arionovi.

Dílo vytvořil olomoucký rodák a světoznámý sochař Ivan Theimer a vzniklo zhruba tisíc kilometrů daleko od místa, kde od roku 2002 až dodneška stojí. Autor je totiž odléval v Itálii.

Finalisty ze všech krajů najdete ZDE





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavel Nárožný u ostravského krajského soudu, kde čelí obžalobě z dvojnásobné...
Laické zacházení s počítačem vyšetřování vražd neovlivnilo, řekl znalec

Pochybení, která ale nebyla tak zásadní, aby ovlivnila vyšetřování, se podle znalce v oboru IT Jiřího Bergera při zabavování počítače dopustili policisté...  celý článek

Takzvaný Červený domek v Kostelci na Hané na Prostějovsku, v němž strávil část...
Plán kraje zbourat Bezručův bílý domek se nelíbí muzeu, proti je i petice

Plán Olomouckého kraje opravit červený domek v Kostelci na Hané na Prostějovsku, v němž bydlel básník Petr Bezruč, ale současně zbourat vedlejší bílý, se...  celý článek

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách se posunul o nejvíce pozic. Na kandidátce...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.