Odborníci se shodli na tom, že vzácní brouci získali v Jeseníkách dobré podmínky díky tomu, že se mrtvé dřevo nechává v lese.
„Tím nejvýznamnějším je bezesporu roháček jedlový. Tento pralesní druh byl v Jeseníkách nezvěstný více než jedno století, ale v posledních letech se jeho výskyt podařilo potvrdit hned na čtyřech lokalitách.,“ sdělil specialista na brouky Mendelovy univerzity Brno Josef Kašák, který entomologický průzkum prováděl pro Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Podle badatelů z Mendelovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zkoumali i roháčka jedlového, má brouk velmi specifické nároky na prostředí.
Několikaletý vývoj jeho larev probíhá v padlých tlejících kmenech s hnědou hnilobou a vysokou vlhkostí.
„Proto se snažíme v maximální míře ponechávat mrtvé dřevo v lese a po dohodě s vlastníkem také provádíme takové způsoby asanace kůrovcových stromů, které zachovávají kmeny v co nejpřirozenějším stavu,“ vysvětlil Miroslav Havira z AOPK.
Drážkování brání kůrovci
Lesníci ve spolupráci s vědci si v Jeseníkách poprvé vyzkoušeli takzvané drážkování.
„Jde o způsob, jak na ležících stromech omezit vývoj kůrovce a zároveň tyto stromy zachovat alespoň částečně v kůře,“ vysvětlil lesní správce zdejších církevních lesů Jan Jurdič.
Jesenický průzkum je součástí celoevropského projektu zaměřeného na mapování druhů brouků.
„Ukazuje se, že jednou z nezbytných podmínek pro zachování zdejší přírody je úzká spolupráce vlastníka, ochrany přírody a vědců. Ta je zde nastavena velmi dobře,“ vyzdvihl Havira.
„Pro zdejší přírodu by bylo nejlepší ponechat takové stromy přirozenému rozpadu bez zásahu, ale naprosto chápu, že pro vlastníka, který se snaží potlačit populaci lýkožrouta smrkového v širší oblasti, není takové řešení vždy reálné,“ zakončuje entomolog Josef Kašák.
„Díky evropskému projektu zaměřenému na mapování druhů v chráněných územích se naše znalosti o výskytu některých skupin značně rozšiřují,“ doplnil pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny.
