Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na trase dostavby dálnice D1 našli archeologové zbytky domů z doby kamenné

  4:54aktualizováno  4:54
Pouhý rok mají archeologové na výzkum pod posledním nedostavěným úsekem dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. Jak přitom naznačila dřívější geofyzikální měření a potvrdily hned první objevy desítek sídlištních objektů, odborníci tam zřejmě odkryjí jedno z nejvýznamnějších nalezišť v kraji.

Na trase posledního chybějícího úseku dálnice D1 naplno pracují archeologové. Narazili už mimo jiné na desítky domů z doby kamenné a bronzové. (17. května 2017) | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Archeologové již narazili na domy z mladší doby kamenné, tedy z období let 6 500 až 5 500 před naším letopočtem. Část objektů pochází také z mladší a pozdní doby bronzové. Pochlubit se odborníci mohou i střepy z období raného středověku nebo z doby laténské.

Fotogalerie

„Objevili jsme již desítky sídlištních objektů, které nyní začínáme zkoumat. Nejzajímavější je pro mě zatím příkop, v němž se zachovaly i domy z období neolitu, takzvané kultury s lineární keramikou, které tady zanechali naši první zemědělci,“ řekl vedoucí archeologického výzkumu Jakub Vrána.

Odpovědět na otázky kolem života lidí z dob před tisícovkami let pomáhají archeologům mimo jiné archeobotanici z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Necháváme je odebírat vzorky z nadložních vrstev. Archeobotanici hlínu rozmočí a vyplaví makrozbytky jako uhlíky nebo různá zrníčka. To například napoví, jaké plodiny rostly v okolí. Díky tomu můžeme analyzovat okolní krajinu nebo to, co lidé tehdy používali. Takto získáváme informace z více zdrojů,“ popsal Vrána.

Na výzkum mají odborníci rok, podle nich jde o šibeniční termín

V odhaleném příkopu našli archeologové několik zařízení, která podle Vrány nasvědčují tomu, že i v době neolitu lidé pražili obiloviny.

„Co přesně používali, ukážou právě výsledky plavení,“ podotkl. Na rozbory putují ale i nalezené ulity hlemýžďů. Po určení druhu archeologové usuzují, jaké prostředí lidi obklopovalo.

„Určitý druh šneka vyhledává určité prostředí. Například hlemýžď zahradní nemá rád přemokřené oblasti, tak můžeme vyloučit, že v místě byla například bažina,“ doplnil archeolog, který zve na výzkumy i biology. Ti totiž zase dokážou analyzovat vzorky kamenů. „Můžeme pak určit, zda jsou místní, nebo exportované odjinud,“ vysvětlil Vrána.

Archeologové pracují na úseku dlouhém asi kilometr a půl. Začali na jeho okrajích - u Dluhonic a v Předmostí. Na výzkum mají pouze rok, což je podle nich na tak významnou lokalitu šibeniční termín. I proto nasazují do terénu velký počet brigádníků, celkem tam od tohoto týdne pracuje sedmdesát lidí.

Na to, jak významné to může být naleziště, upozornilo už před začátkem výzkumu měření metodami geofyzikální prospekce a magnetometrie. To mimo jiné ukázalo příkopy kolem jednoho pahorku, což naznačuje, že by tam archeologové mohli odkrýt i hradisko.

Předposlední úsek D1 přinesl archeologické „žně“

Spokojení ale byli archeologové také s pětiletým výzkumem na právě budovaném patnáctikilometrovém úseku D1 z Lipníka do Přerova.

„Když se podíváte na mapy, od Přerova až po Bohuslávky u Lipníka je to samá tečka. To znamená, že každých pár desítek metrů jsme našli zajímavou lokalitu. Nečekali jsme to, celý úsek nás překvapil,“ pochvaloval si archeolog Arkadiusz Tajer, který tam na výzkumu pracoval.

Například u Lýsek archeologové narazili na žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové, u Trnávky odkryli halštatské pohřebiště s téměř osmdesáti hroby a za velmi významnou považují lokalitu u Oseku nad Bečvou. Tam objevili sídliště ze starší doby bronzové, které přineslo vůbec první důkazy o spojení únětické a nitranské kultury. Podobný doklad toho, že se mezi sebou mísili lidé různých kultur, se zatím nikde jinde u nás ani v Evropě najít nepodařilo.

Poslední úsek D1 je dlouhý asi deset kilometrů a jeho stavba přijde na zhruba osm miliard korun. Budovat se začne na jaře příštího roku.



Nejčtenější

Učitelka podruhé vyhrála konkurz na ředitelku, radní znovu vybrali jinou

Ilustrační snímek

Déja vu plné zklamání a rozčarování zažila v uplynulých dnech učitelka Kateřina Nétková ze Zábřehu na Šumpersku....

Advokát nazval mladého aktivistu Čecha bonzákem, komora ho pokárala

Zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček a aktivista Jakub Čech.

Renomovaného olomouckého advokáta Zdeňka Šťastného, který pracuje pro radnice i politiky, ostře pokárala advokátní...



Olomoucký kouč Jílek: Vepřek by se měl chovat jinak, Pilař bude lepší

Olomoucký trenér Václav Jílek během pohárového utkání proti Kajratu Almaty.

Pohárová premiéra v roli hlavního trenéra pro něj dopadla dobře. "Myslím, že jsme ve finále vytěžili velmi dobrý...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Výlet skutečnou divočinou na Moravě. Na lodi skrz Litovelské Pomoraví

Rezervace Ramena řeky Moravy představuje nefalšovanou divočinu.

Za současného sucha mají tuzemští vodáci čím dál těžší najít sjízdnou řeku. Při pátrání, kam vyrazit na dvoudenní...

Další z rubriky

Řidič smrtelně zranil chodce a ujel. Policie shání záznamy z kamer

Ilustrační snímek

Už několik dní se snaží policisté vypátrat řidiče, který na pomezí Olomouckého a Jihomoravského kraje srazil chodce a z...

Spali s kalhotami pod hlavou, přesto návštěvníky závodů okradli zloději

Ilustrační snímek

O zručnosti zlodějů se přesvědčili tři návštěvníci Mistrovství Evropy v autokrosu, které se o uplynulém víkendu konalo...

Advokát nazval mladého aktivistu Čecha bonzákem, komora ho pokárala

Zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček a aktivista Jakub Čech.

Renomovaného olomouckého advokáta Zdeňka Šťastného, který pracuje pro radnice i politiky, ostře pokárala advokátní...

Najdete na iDNES.cz