Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na trase dostavby dálnice D1 našli archeologové zbytky domů z doby kamenné

  4:54aktualizováno  4:54
Pouhý rok mají archeologové na výzkum pod posledním nedostavěným úsekem dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. Jak přitom naznačila dřívější geofyzikální měření a potvrdily hned první objevy desítek sídlištních objektů, odborníci tam zřejmě odkryjí jedno z nejvýznamnějších nalezišť v kraji.

Na trase posledního chybějícího úseku dálnice D1 naplno pracují archeologové. Narazili už mimo jiné na desítky domů z doby kamenné a bronzové. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Archeologové již narazili na domy z mladší doby kamenné, tedy z období let 6 500 až 5 500 před naším letopočtem. Část objektů pochází také z mladší a pozdní doby bronzové. Pochlubit se odborníci mohou i střepy z období raného středověku nebo z doby laténské.

Fotogalerie

„Objevili jsme již desítky sídlištních objektů, které nyní začínáme zkoumat. Nejzajímavější je pro mě zatím příkop, v němž se zachovaly i domy z období neolitu, takzvané kultury s lineární keramikou, které tady zanechali naši první zemědělci,“ řekl vedoucí archeologického výzkumu Jakub Vrána.

Odpovědět na otázky kolem života lidí z dob před tisícovkami let pomáhají archeologům mimo jiné archeobotanici z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Necháváme je odebírat vzorky z nadložních vrstev. Archeobotanici hlínu rozmočí a vyplaví makrozbytky jako uhlíky nebo různá zrníčka. To například napoví, jaké plodiny rostly v okolí. Díky tomu můžeme analyzovat okolní krajinu nebo to, co lidé tehdy používali. Takto získáváme informace z více zdrojů,“ popsal Vrána.

Na výzkum mají odborníci rok, podle nich jde o šibeniční termín

V odhaleném příkopu našli archeologové několik zařízení, která podle Vrány nasvědčují tomu, že i v době neolitu lidé pražili obiloviny.

„Co přesně používali, ukážou právě výsledky plavení,“ podotkl. Na rozbory putují ale i nalezené ulity hlemýžďů. Po určení druhu archeologové usuzují, jaké prostředí lidi obklopovalo.

„Určitý druh šneka vyhledává určité prostředí. Například hlemýžď zahradní nemá rád přemokřené oblasti, tak můžeme vyloučit, že v místě byla například bažina,“ doplnil archeolog, který zve na výzkumy i biology. Ti totiž zase dokážou analyzovat vzorky kamenů. „Můžeme pak určit, zda jsou místní, nebo exportované odjinud,“ vysvětlil Vrána.

Archeologové pracují na úseku dlouhém asi kilometr a půl. Začali na jeho okrajích - u Dluhonic a v Předmostí. Na výzkum mají pouze rok, což je podle nich na tak významnou lokalitu šibeniční termín. I proto nasazují do terénu velký počet brigádníků, celkem tam od tohoto týdne pracuje sedmdesát lidí.

Na to, jak významné to může být naleziště, upozornilo už před začátkem výzkumu měření metodami geofyzikální prospekce a magnetometrie. To mimo jiné ukázalo příkopy kolem jednoho pahorku, což naznačuje, že by tam archeologové mohli odkrýt i hradisko.

Předposlední úsek D1 přinesl archeologické „žně“

Spokojení ale byli archeologové také s pětiletým výzkumem na právě budovaném patnáctikilometrovém úseku D1 z Lipníka do Přerova.

„Když se podíváte na mapy, od Přerova až po Bohuslávky u Lipníka je to samá tečka. To znamená, že každých pár desítek metrů jsme našli zajímavou lokalitu. Nečekali jsme to, celý úsek nás překvapil,“ pochvaloval si archeolog Arkadiusz Tajer, který tam na výzkumu pracoval.

Například u Lýsek archeologové narazili na žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové, u Trnávky odkryli halštatské pohřebiště s téměř osmdesáti hroby a za velmi významnou považují lokalitu u Oseku nad Bečvou. Tam objevili sídliště ze starší doby bronzové, které přineslo vůbec první důkazy o spojení únětické a nitranské kultury. Podobný doklad toho, že se mezi sebou mísili lidé různých kultur, se zatím nikde jinde u nás ani v Evropě najít nepodařilo.

Poslední úsek D1 je dlouhý asi deset kilometrů a jeho stavba přijde na zhruba osm miliard korun. Budovat se začne na jaře příštího roku.




Nejčtenější

Zázrak v Rychlebských horách. Z ruiny na zboření je skvostná Tančírna

Tančírně hrozilo zřícení. Obec Bernartice ji vrátila zašlou krásu.

Secesní Tančírna v Račím údolí sloužila jako výletní restaurace a místo pro zábavu a tanec, pak pro dětské tábory a...

Poplatek za vodu na výrobu sněhu je absurdní, brání se hrozbě skiareály

Ilustrační foto

Vlekařům, kteří draze vyrábějí technický sníh, se v budoucnu zřejmě ještě zvýší náklady, což ovlivní i ceny skipasů....



Olomouc - Plzeň 0:0, aktivní domácí lídra potrápili a jsou druzí

TŘETÍ PROTI PRVNÍMU. Takové byly pozice Olomouce a Plzně v tabulce před...

Plzeňští fotbalisté teprve podruhé v ligovém ročníku ztratili body, podruhé v utkání neskórovali. V 17. kole remizovali...

Za prohru pro sázky nabízeli až 20 tisíc eur, říká šéf fotbalového klubu

Šéf fotbalového klubu 1. HFK Olomouc Vladimír Dostál.

V létě 2013 šokoval šéf 1. HFK Olomouc Vladimír Dostál fotbalovou veřejnost, když podal trestní oznámení, protože měl...

Penalta? Držení už bylo za hranou, myslí si olomoucký Plšek

Olomoucký Jakub Plšek atakuje plzeňského obránce Lukáše Hejdu v ligovém utkání.

Záložník Jakub Plšek nahradil na hrotu olomouckého útoku Jakuba Řezníčka, zimního hosta z Plzně, který proti svému týmu...

Další z rubriky

Hasiči znovu museli na uhašenou skládku u Lipníku, oheň se opět rozhořel

Likvidace požáru skládky u Lipníku nad Bečvou, kde začalo hořet v pondělí...

I v noci na středu zaměstnal hasiče oheň na skládce u Lipníku nad Bečvou. Tu hasilo více než deset jednotek od...

Muž ze Šumperska nezvládal péči o smečku třinácti psů, dva uhynuli

(Ilustrační snímek)

Podezření na týrání zvířat vyšetřují kriminalisté na Šumpersku, kde muž choval v domě ve špatných podmínkách smečku...

Postavit nový úřad, nebo koupit kontroverzní budovu. Olomouc řeší dilema

Kontroverzní budova Namiro, v níž v podnájmu sídlí část úředníků olomouckého...

Nelehké rozhodnutí čeká v blízké budoucnosti olomoucký magistrát, jehož podstatná část úředníků sídlí v kritizované...

Najdete na iDNES.cz