„Antropomorfní nádoba je keramika zdobená kresbou lidského těla. Nám se na ní zatím rýsuje noha zřejmě ženské postavy. Nevíme přesně, k čemu nádoba sloužila, ale bylo to patrně k rituálním účelům,“ domnívá se vedoucí výzkumu Jakub Vrána z Archeologického centra Olomouc.
Měděný sekeromlat objevili archeologové v zásobnicové jámě z období raného eneolitu. Malá sekyrka s křížovým ostřím je vzácná tím, že jen zcela výjimečně se ji podaří najít v sídlištním objektu.
Další nálezy z trasy D1 |
„Jde o výjimečný nález ve střední Evropě. Předpokládáme proto, že sekeromlat byl odznak moci, člověk, který jej nosil, byl osobnost,“ vysvětlil Vrána.
Na oba artefakty narazili archeologové u Dluhonic, v lokalitě, která už na začátku předčila jejich očekávání.
„Nálezů je tady hodně a čekáme jich ještě víc,“ pochvaluje si vedoucí výzkumu.
Na výzkum mají odborníci rok, podle nich jde o šibeniční termín
Archeologové pracují na úseku dlouhém asi kilometr a půl. Začali na jeho okrajích – u Dluhonic a v Předmostí. Na výzkum mají pouze rok, což je podle nich na tak významnou lokalitu šibeniční termín. I proto nasadili do terénu desítky brigádníků.
Na to, jak významné to může být naleziště, upozornila už před začátkem výzkumu měření metodami geofyzikální prospekce a magnetometrie. Ta mimo jiné ukázala příkopy kolem jednoho pahorku, což naznačuje, že by tam archeologové mohli odkrýt i hradisko.
Spokojení ale byli archeologové také s pětiletým výzkumem na právě budovaném úseku D1 z Lipníka do Přerova. Například u Lýsek narazili na žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové, u Trnávky odkryli halštatské pohřebiště s téměř osmdesáti hroby.
