Kromě několika zničených urnových hrobů odborníci z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče odhalili čtyři komorové hroby vybudované z kamenů nalámaných v okolí. Na dně čtvercových komor o délce 2,5 až 3 metry spočívaly desítky poškozených keramických nádob a dříve i milodary z masa, což potvrzovaly zvířecí kosti s přiloženým železným nožem.
Mezi spálenými ostatky pak byly osobní věci zemřelých, jako například spirálovité náušnice z tenkého bronzového drátu, části náhrdelníku složeného ze skleněných korálků, zbytky železných náramků nebo trosky železných harfovitých spon.
Na místa posledního odpočinku archeologové v těchto místech nenarazili poprvé, popelnicové hroby zde odkryli už v roce 2012.
„S funerálními stavbami platěnické kultury starší doby železné, které provází kamenné konstrukce, se setkáváme pouze v severní části Vyškovska a právě na Prostějovsku. To je nepochybně vlastním centrem jejich rozšíření,“ vysvětlil archeolog Pavel Fojtík.
Archeologové narazili i na pozůstatky vykopávek předchůdce
V roce 2012 byla největším objevem archeologů honosně vypravená halštatská hrobka.
„Tento nález se řadí mezi nejvýraznější dosud odkryté hrobové celky platěnické kultury,“ přiblížil tehdejší vedoucí výzkumu Miroslav Šmíd.
V lokalitě archeologové za posledních sto let bádali třikrát. Objevil ji v roce 1923, kdy se stavěla silnice ze Seloutek k nedalekým Domamyslicím, prostějovský učitel a archeolog Antonín Gottwald, který odkryl bohatě vybavený komorový hrob. Experti při nynějším bádání narazili právě i na pozůstatky jeho vykopávek, které probíhaly do roku 1926.
„Další objevy se podařily v roce 2012 při stavbě rodinných domů, v roce 2016 v Domamyslicích a pak až nyní v Seloutkách. Jedná se o velmi zajímavý fenomén, který nepochybně přispěje k poznání Moravy ve starší době železné,“ nastínil Fojtík.
