Když si budete prohlížet vedutu Přerova z roku 1592 od významného malíře a dřevorytce Jana Willenbergera, můžete na ní spatřit pozdně středověkou mostní bránu, která už ve městě dávno nestojí.
Na její připomínku ale narazili archeologové. Během prací na stavbě jižního předpolí Tyršova mostu totiž odkryli základy někdejší stavby. Kromě toho i část kanalizačního systému z přelomu 15. a 16. století.
A to nebylo vše. Na stavbě už objevili také třeba základy renesančního kostela sv. Marka z roku 1554, odkryli dlažbu, o níž lze s určitostí říct, že po ní kdysi chodil učitel národů Jan Amos Komenský nebo český humanistický spisovatel Jan Blahoslav, či narazili na vzácnou zlatou minci z doby Osmanské říše (více o těchto objevech čtěte zde).
Zem nedaleko historického jádra na levé straně Bečvy zase ukrývala rovněž cenné mince, jako například jednokrejcar z období císaře Leopolda I., robotní známku z 18. století nebo pozdně středověkou pec.
Archeologům pomohly detektory kovů
Podle archeologa Zdeňka Schenka, který místo zkoumá, jsou základy mostní brány z devonského vápence. "Až sem jej zřejmě převezli z lomu v Předmostí," popisuje Schenk, který společně s kolegy zdokumentoval také jedenáct metrů obvodového zdiva mostní věže.
Most pro PřerovNový Tyršův most se staví podle návrhu první dámy české architektury Aleny Šrámkové. Kromě osvětlení ho doplní tři sochy. Nový most má být slavnostně otevřen 8. května. Původní most, který v této části Přerova překlenul Bečvu, stavěli v roce 1903. Na konci 2. sv. války ho nacisté vyhodili do povětří a břehy Bečvy zde od té doby spojovala jen provizorní lávka. |
"Věž byla součástí intenzivních stavebních aktivit, které se zde konaly od poslední třetiny 15. století, kdy se stavělo mohutné městské opevnění kolem Horního náměstí a přerovského zámku," doplňuje Schenk.
Archeologům pomáhají během výzkumu také odborníci vybavení detektory kovů. Hned v prvních dnech bádání objevili několik vzácných historických mincí.
"První je stříbrný jednokrejcar z období císaře Leopolda I., ražený v roce 1695 ve slezské mincovně v Opoli. Další dvě měděné ražby pocházejí z dob Marie Terezie," popisuje archeolog.
O kanalizaci z 16. století nikdo nevěděl
Krátce na to odhalil detektor kovu i další stříbrnou minci a robotní známku. "Robotní známka je drobný plíšek s číslem a monogramem. Dělníci a robotníci na jeho základě dostávali týdenní výplatu. Nalezený kousek z 18. století je vůbec prvním takovým artefaktem, na který jsme v centru města narazili," dodává Schenk.
Raritou je podle něj i objev pece z konce patnáctého století. "Prozatím se domníváme, že jde o pec na výrobu kamnových pozdně gotických komorových kachlů. Našli jsme zde velké množství zlomků kachlů z přelomu 15. a 16. století," vysvětluje Schenk.
Odborníkům se podařilo odkrýt také kanalizační systém z přelomu 15. a 16. století, o kterém neměl nikdo ani ponětí. "Zachytili jsme hlavní kanalizační stoku a další větev, která byla vyzděná z kvalitního lomového zdiva, travertinu. Odváděla splašky z centra města severním směrem do koryta Bečvy," uzavřel archeolog.
